toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:22
Včera176
Tento měsíc:3294
Celkem:351925

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
4. Čs. stř. pluk "Prokopa Velikého" - vznik Tisk Email

4. č.-s. stř. pluk Prokopa Velikého vzniknul jako jedna z posledních jednotek tvořícího se Č.-s. armádního sboru. Za první místo formování pluku bylo určeno městečko Polonnoje  a okolí. Rozkaz č. 1 byl vydán 21.9.1917. Velitelem pluku byl určen plk. N.J. Šiškovský. Pluk se po několika týdnech, mezi 17. - 18. 10.1917, přesunul do městečka Romanovo a okolních vesnic. Základem pluku byli zkušení vojáci z 1. a 2. pluku, doplnění novými dobrovolníky ze záložního praporu.

Pluk byl přirozeně postaven podle ruských předpisů, se všemi zdokonaleními, které přinesla válka. K 15.1.1918 měl pluk štáb pluku s velitelem, zástupcem velitele, pobočníkem, hospodářem, pokladníkem, ubytovatelem, správcem plukovní kanceláře, 1 plukovního a 3 praporní lékaře, zbrojíře, dále I. - III. prapor (v každém praporu 4 roty, celkem 1. - 12. rota), oddíly: 2 kulometné, jízdní výzvědný, zákopnický, strážní, spojovací, plynový, zásobovací rotu, hudební oddíl a poddůstojnickou školu. V pluku existovala i plukovní prodejna. Později byl vytvořen ještě bombometný oddíl (oddíl zákopových děl). V prosinci 1917 k pluku přišli čs. Kornilovci a vytvořili 4. a 12. rotu a plukovní hudbu. Dne 8.1.1918 se malý oddíl pluku v čele s por. Gayerem účastnil nedaleko Romanova boje s bandou lupičů, bývalých vojáků. V boji měl pluk prvního padlého, prap. Tomka. V době od 16. do 18. 1.1918 se pluk přesunul zpět do Polonného, ale 20.2.1918 vyrazil na pochod na východ. To mělo souvislost s politickými událostmi.

Po bolševickém převratu se 4. pluk ocitnul na území autonomní Ukrajiny, která se brzo ocitla ve válce s bolševiky. Bolševici také vyjednávali o uzavření míru s Německem a Rakousko-Uherskem, ale podmínky se jim zdály příliš tvrdé. Ústřední mocnosti začaly postupovat do nitra bývalé Ruské říše, současně Ukrajina vyhlásila samostatnost a požádala Ústřední mocnosti o pomoc. Situace pro čs. vojáky, z pohledu Rakousko-Uherska nepřátelé a vlastizrádci, se stávala neudržitelnou. Č.-s. sbor byl prohlášen za součást spojeneckých armád a bylo rozhodnuto o jeho odjezdu do Francie.

Autor: Bernard Panuš

(Texty z výstavy v Hradci Králové, které budou výhledově publikovány v brožuře k výše zmíněné výstavě.)