Josef Jalový se narodil 7. října 1891 v Boskovicích jako syn Bedřicha a Františky Jalových. Vystudoval měšťanskou školu, hrál na citeru a housle a v Příboře na severní Moravě se vyučil cukrářem, kde po té zůstal pracovat v cukrárně na náměstí. Tamtéž se oženil a narodil se mu syn. Jeho snem bylo našetřit peníze a otevřít si v Brně velkou cukrárnu. To již bohužel nestačil.

Josef Jalový v RU armádě ( první zprava )

Do rakouskouherské armády byl odveden 16.11.1915 ke 4. zeměbraneckému pěšímu pluku v hodnosti střelce. Dostal se na italskou frontu v Dolomitech, kde sloužil v poli ve 25. domobraneckém pluku v oddíle strojních pušek jako střelec kulometu.
28.ledna 1918, již jako svobodník, na Col de Rosso přebíhá frontu, je zajat a putuje do zajateckého tábora v Padule.

Po vzniku čs.legií s číslem 12380 a vrácenou hodností svobodníka 12.4.1918 nastupuje k 1. výzvědné rotě „Astico“ (rota 4b ), zpočátku podřízené 31.pluku našich legií.
Účastní se všech bojů s rotou, během kterých je povýšen na desátníka, 16. června skládá ve městečku Valdagna na zámeckém nádvoří přísahu, list se slibem podepisuje rotmistr Šeba.
Na podzim se všechny výzvědné roty sjednocují do 39. pluku a rota Astico je řazena jako 3. Výzvědčíci jsou na svůj pluk velmi pyšní – Josef Jalový je zachycen na fotografii s kamarády v zasněžené horské krajině s cedulí „Žádná zima – 39“. Dokumenty uvádí za působení v legii získání Čs.revoluční medaile.

Po skončení Velké války dochází k reorganizaci, pluk se skládá ze tří praporů a každý zakládá svou kulometnou rotu. Josef Jalový, pro zkušenost s kulomety z rakouskouherské armády, nastupuje ke 4.rotě kulometů prvního praporu (kořistné strojní pušky Schwarzlose M 07/12 ). Na to se pluk přesouvá na chvíli do Čech a počátkem roku 1919 dále na jižní Slovensko. 1. prapor pluku velitele Antonína Basla obsazuje pevnost v Komárně.

Nastává další těžké období při boji s komunistickým Maďarskem. V noci na 1.květen dochází ke známé bitvě o Komárno, Josef Jalový drží s těžkým kulometem noční hlídku na pěším mostě přes Dunaj. Osmnáctičlenná hlídka je překvapena Maďary ze předu i zezadu, probíjí se na vlastní břeh, drží pozici a zabraňuje maďarským útočným vlnám dostat se přes Dunaj do Komárna až do brzkých ranních hodin, kdy za docházejícího střeliva konečně přichází posila.

Josefu Jalovému je 7.června 1919 udělen Čs. válečný kříž s armádní pochvalou, důvod udělení:

„Za boje v Komárně dne 1.května 1919, jako ohněstrůjce kulometu na ostrovním mostě vytrval chladnokrevně a udatně na svém místě a odrážel útočícího nepřítele.“

Josef Jalový

Dne 21.října 1919 je demobilizován, legionářská služba je počítána do 31.10.1919. V novém Československém státě dostává hned nabídku zaměstnání buď jako četník v Banské Bystrici anebo místo poštovního úředníka v Ostravě. Rozhoduje se pro Ostravu, kde kromě nadšené mobilizace roku 1938 jeho vojenský příběh končí.

Můj pradědeček, Josef Jalový zemřel v Ostravě dne 12.2.1978.