Prvními legionáři ve Francii byli příslušníci roty C 2.pochodového pluku Cizinecké legie. Tak jako v Rusku, i ve Francii vyjádřili naši krajané brzo po začátku války sympatie Srbsku, Dohodě a odpor proti chování Rakouska-Uherska a jeho spojenců. Příslušníci této nevelké kolonie si našli v srpnu roku 1914 cestu do francouzské armády a to právě přes výše jmenovanou Cizineckou legii. Rota, pro kterou se vžilo označení Rota Nazdar, byla od listopadu 1914 v bojích na frontě. Bohužel byla rota použita jako pěší jednotka a tak v průběhu roku 1915 přestala existovat jako ucelené těleso a její zbylí příslušníci byli rozptýleni do ostatních částí Cizinecké legie. Příslušníci Roty Nazdar byli po válce považováni za starodružiníky, tedy první z legionářů.

Přestože ve Francii se postupně konstituovalo sídlo politického vedení našeho odboje a snahy o zřízení české (československé) jednotky v rámci francouzské armády se stále objevovaly, reálné výsledky toto snažení přineslo až na konci roku 1917. V prosinci 1917 vydala francouzská vláda dekret, kterým povolovala zřízení samostatné čs.armády ve Francii.

Různými cestami se ovšem dařilo ve Francii shromaždovat dobrovolníky již před tímto datem. V červenci 1917 do Francie přijel transport 310 čs.dobrovolníků, bývalých zajatců, z Rumunska. Přes různé vojenské tábory se dostali v září do Cognacu, kde se později začaly čs.legie ve Francii skutečně tvořit. V listopadu 1917 přijel do Cognacu první transport z Ruska v čele s kpt.Husákem. Současně začali přijíždět dobrovolníci z USA, čs.zajatci z Francie (původně zajatí  v Srbsku) a další transporty z Ruska. Celkový počet pak doplnili dobrovolníci ze srbské armády, z Austrálie, zbytky české pařížské kolonie, několik set zajatců z Itálie a samozřejmě převody z francouzských jednotek.

12.1.1918 vzniknul 21.čs.střelecký pluk, 20.5.1918 vzniknul 22.čs.střelecký pluk. Po intenzivních výcviku, při odeslání části vojáků i důstojníků do nejrůznějších kurzů, byly oba pluky 22.6.1918 spojeny do Čs.brigády ve Francii. Brigáda se pak v řadách 53.pěší divize francouzské armády zúčastnila bojů, mimo jiné u Vouziers.

Po uzavření příměří v listopadu 1918 byla brigáda převedena zpět do Cognacu. Z části starých legionářů a nových dobrovolníků byl 3.12.1918 vytvořen 23.čs.střelecký pluk. Současně byl nový pluk připojen k brigádě a ta byla reorganizována na 5.střeleckou divizi.

Ještě dodatečně, ze zbývajících dobrovolníků, byl 18.1.1919 vytvořen 24.čs.střelecký pluk, teoreticky náležející k divizi. Pluky se jednotlivě zúčastnili bojů v Těšínsku a na Slovensku. 5.střelecká divize, pro odjezd legionářů do ČSR ne zcela dokončená, byla v březnu 1919 rozpuštěna.