toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:308
Včera310
Tento měsíc:7809
Celkem:772268

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Česko-slovenský střelecký pluk, Č.-s. stř. brigáda, počátky II. č.-s. stř. divize, rok 1917 Tisk Email

Přes všechny komplikace a nesnáze bylo zajištěno nejen doplňování ztrát České družiny, ale docházelo k pozvolnému, ale stálému růstu č.-s.vojenských jednotek. Postupně se i politickým zástupcům odboje podařilo vyjednat vytvoření větších vojenských těles.

V prosinci 1914 bylo vydáno jedno z prvních povolení k náboru válečných zajatců české národnosti do České družiny. V lednu 1915 vznikla první záložní (doplňovací) jednotka. V říjnu 1915 bylo vydáno nařízení, že každý Čech z celé ruské armády, který si přeje sloužit v řadách České družiny, má do ní být přeložen.

V zázemí čs. spolky začaly pracovat na soupisu dobrovolníků ze zajateckých táborů – ať již pro práci v ruském průmyslu, tak pro zařazení do bojových jednotek. Své místo měla v tomto procesu široká propagační práce. Současně se ujasňovala situace, do jakých nemocnic soustřeďovat raněné „družiníky“, kam je posílat na rekonvalescenci, jak pomáhat vdovám a sirotkům atd..

Česká družina byla nejprve rozšířena na 2 prapory a v lednu 1916 přejmenována na Česko-slovenský střelecký pluk. Pluk byl velice brzo – v květnu 1916 - rozšířen na Č.-s. střeleckou brigádu o 2 plucích. Náplň činnosti zůstávala stejná – rozdělení do malých jednotek a průzkum.

Čeští vojáci a důstojníci se od června 1916 objevili i v řadách Srbského dobrovolnického sboru a bojovali na Rumunské frontě, což jim vyneslo uznání Srbů a současně to přineslo drobné politické rozmíšky mezi orgány srbské vlády v emigraci a politickými zástupci čs. odboje.

Do října 1916 spadají počátky vytvoření 3. č.-s. střeleckého pluku (tehdy III. praporu 1. č.-s. stř. pluku), který pak bylo v březnu 1917 skutečně povoleno vytvořit.

Do stejné doby náleží i vyvrcholení snah gen.Červinky, který po různých peripetiích a několika odkladech v roce 1916, dosáhnul v březnu 1917 povolení k rozšíření Č.-s. brigády, vybudování II. č.-s. stř. divize a konečně vybudování celého Č.-s. sboru. Gen. Červinka byl jmenován předsedou příslušné Formační komise a ihned přistoupil k práci. Z taktických důvodů – v podstatě aby už pro nikoho nebylo cesty zpátky - se rozhodl nejprve vybudovat zmíněnou II. divizi (5.-8.pluk) a pak dobudovat ostatní jednotky (včetně 4. pluku). V květnu 1917 vznikly zárodky pluků II. divize.

Na vnitropolitické scéně Ruské říše mezitím v březnu 1917 došlo k zásadní události – k revoluci a ke svržení cara Nikolaje II. Nová Prozatímní vláda s úmyslem „demokratizace“ sérií opatření způsobila rozvrat ruské armády i celé Ruské říše. Jedním z takových opatření bylo zavedení komitétů (sovětů, výborů) do všech jednotek armády a výrazné omezení velitelských pravomocí důstojníků. Brzo o účasti jednotky v boji nerozhodovalo velení, ale sami vojáci. Výsledky se dostavily. Velitelé byli zabíjeni, vyháněni nebo se stali naprosto pasivními, vojáci politikařili. K větší a větší moci se dostávali extrémně levé síly v čele s Leninovými bolševiky. Bojeschopnost kdysi slavné armády byla v troskách.

Komitéty byly zavedeny i u čs. jednotek, ale jejich chování bylo jiné, než u ruských protějšků. Nepletly se do velení, soustředili se zejména na kontrolu hospodářského zabezpečení čs. vojáků. Čs. vojáci i veřejnost zpočátku přijímali ve velké většině revoluci dosti kladně, ale díky obrazu rozvratu, který měli možnost vidět, záhy vystřízlivěli. V rámci čs.odboje došlo také ke změnám. V květnu 1917 se konal sjezd Svazu č.-s. spolků na Rusi, který definitivně rozhodnul o podřízenosti veškerých odbojových snah pařížské Čs. národní radě, tedy T. G. Masarykovi, E. Benešovi a M. R. Štefánikovi. Ze Svazu byla vytvořena Odbočka Čs.národní rady (OČsNR). Větší vliv (na úkor krajanů z Ruska) získali zástupci čs.zajatců a zajateckých organizací, kteří nyní tvořili většinu čs. jednotek. Těsně po skončení sjezdu přijel do Ruska T. G. Masaryk, který se ihned ujal řízení práce.


Autor: Bernard Panuš

(Texty z výstavy v Hradci Králové, které budou výhledově publikovány v brožuře k výše zmíněné výstavě.)