Na louce dnes bojuje každý. Proto je každé oživení bojiště příjemným zpestřením bojových operací našeho klubu. Když se tedy má bojovat na nádraží s vidinou odřených loktů a kolen a navíc je možnost svézt se parním vláčkem, málokdo odolá. 

Na bojiště jsme vyrazili v sobotu ráno, sraz byl určen na nádraží Mladá Boleslav-město. Zde jsme se setkali s našimi spolubojovníky a společně se navagonovali do připraveného vlaku. Cesta byla vskutku vyhlídková a trvala téměř dvě hodiny. Vystoupili jsme ve stanici Mšeno, kde jsme zaujali vyčkávací pozici na guláš. Po odpolední siestě přišel čas boje, nastoupili jsme tedy na pozice a sledovali, kterak se zaměstnanci ČD (nikoli Česká družina ale České dráhy) pokouší vytvořit mezi vagóny prostor pro diváky. Po této kulturní vložce s nádražáckou tématikou vyráží naše rozvědka na průzkum. Po krátké přestřelce s rakouskou předsunutou hlídkou se stahujeme a do útoku nastupují rozvinuté řetězy našich dobrovolců. Pohyb přískoky nám znepříjemňují zespoda koleje a pražce a shora pálící slunce. Boj na malém prostoru je velice prudký, rakušané musejí být z pozic vybíjeni jednou bodákovou ztečí za druhou. Ke konci bitvy „hrdinně padl“ i autor těchto řádků. Slyšel už jen dvě salvy a dvě české „Hurrá“ a bylo po boji. Scénář nám toho dne napsal vítězství.

Následovala promenáda před diváky, spláchnutí prachu bitvy a cesta domů.  Chlapci z LIR10 nám i divákům připravili opravdu pěkný zážitek.

Text: Petr Čížek

Foto: ČsOL Mladá Boleslav

Fotogalerie