Když se nám kamarádi z ČsOL Mladá Boleslav zmínili že budou pořádat výstavu ,,Legionáři trutnovska v boji za vznik Československa“, rádi jsme se jim nabídli, že pomůžeme jak našimi rozsáhlými sbírkami, tak vědomostmi a dovednostmi. Po několikaměsíčním maratonu příprav textové a obrazové časti, nastal den zúčtování. Proto jsme v pátek 10.června vyrazili směr Trutnov na pomoc při stavbě ve složení Kongo (pan předseda), Monika (paní předsedová), Vepřík (příznivec klubu) a Chroust (já).

Kluci z Boleslavi nás již očekávali, většina z nich na výstavě pracovala už druhý den. Protože už bylo navečer, zaujali jsme místa v hostinci nedaleko Pivoňovy chalupy v Bobru (ano, tam kde se konal zimní pochod) a vykládali si co se komu přihodilo od doby co jsme se neviděli. Druhý den jsme si ráno přivstali a vyrazili jsme do muzea v nedalekém Trutnově, kde se měla výstava konat. Zde každý přispěl dle svých dovedností a práce nám šla pěkně od ruky. Pracovali jsme až do večera, večer jsme se pak u chalupy odměnili grilovanou špekáčku a jiné uzeniny. V neděli jsme opět brzo ráno vyrazili do práce, bylo potřeba dílo dokončit, což se povedlo kolem třetí hodiny odpolední. S pocitem dobře odvedené práce jsme se vydali ke svým domovům a těšili jsme se na vernisáž, která se měla konat následující víkend.

Samotné vernisáže v pátek 17.června jsme se účastnili v uniformách francouzských, ruských a italských legií (předseda se tehdy pevně rozhodl že si pořídí i srbskou uniformu). Dostalo se nám dokonce té cti vypálit salvu při příležitosti zahájení výstavy. Poté následovaly proslovy a pak se již davy vědomostí chtivých lidí tlačily prohlédnout si výstavu. A bylo se skutečně na co dívat. Byla (a až do 25. září bude) zde vystavena spousta dobových předmětů, uniformovaných figurín a textových tabulí, třešničkou pak byly seznamy legionářů z trutnovska, dosud nevídané a nesestavené. Velkým lákadlem bylo také představení legionářských uniforem jedním z největších znalců tématu - naším Benem Panušem. Po vernisáži jsme se vydali do vzdálené restaurace na večeři a zhodnocení výstavy. Poté se již osádka našeho vozu rozloučila s ostatními a vydala se na cestu domů.

Rád bych tímto poděkoval klukům z Mladé Boleslavi, že nám umožnili podílet se na tak skvělé výstavě, muzejníkům za to že poskytli prostory a vůbec všem co pomohli, aby se vše zdařilo. A všem kdo ji ještě neviděli, ji vřele doporučuji navštívit.

Autor: Petr Čížek