| Odhalení pamětní desky obětem nacistické perzekuce - Hradec Králové - 8. 5. 2011 |
 |
 |
|
Ráno jsme vstali asi v 8 hodin, kluci se oblékli do uniforem a byli jsme připraveni vyrazit. Již tradičně jsme měli sraz se zbytkem výpravy na Eliščině nábřeží, kde jsem také již tradičně diky předsedově iniciativně s smyslu pro předčasný příchod byli asi hodinu předem. Asi po půl hodině dorazil Láďa a kluci z ČsOL jednoty Mladá Boleslav, avšak Icemana, který slíbil účast v uniformě, ale v sobotu zřejmě podcenil své síly, jsme vyhlíželi marně! Když proběhly dodatečné úpravy uniforem, tak asi ve tři čtvrtě na deset nic nebránilo, aby kluci vyrazili svižným pochodovým krokem směr Masarykovo náměstí vstříc pietnímu aktu na oslavu dne osvobození od fašismu. Nastoupili vpravo od sochy Masaryka, kde byli posléze zastíněni nejmenovanými politiky. Nu což, dle jejich logiky lidé raději koukají na politiky než na fešné chlapce v historických uniformách. Těsně před desátou hodinou přípravy na zahájení pietního aktu vrcholily, byla již nastoupena hudba ve vínových uniformách, policisté, hasiči, politikové, zástupci ČsOL atd. Pietní akt probíhal tradičně, kdy došlo na kladení dlouhé řady věnců, přednes ještě delší řady projevů, dekorování policistů a hasičů medailemi a samozřejmě na státní hymnu. Mohu říci, že se zde sešlo celkem velké množství diváku (dokonce i pohřešovaný Iceman dorazil, leč ne v uniformě) a také nechyběli novináři, profesionální fotografové a také jeden známý poloneprofesionální fotograf.
Následně pokračoval pietní akt na Eliščině nábřeží u pomníku tří odbojů. Tato část probíhala v podobném duchu, jako ta předcházející – kladení věnců, proslovy, státní hymna. Zvlášť fascinující byl projev bratra Šůly z hradecké jednoty ČsOL. K poledni jsme se odebrali k obědu do nedaleké restaurace Sokol. Musím přiznat, že to bylo zklamání, neboť na výběr z více menu měli jen „muži a ženy ve vínovém“, my obyčejní lidé v uniformě i bez jsme se museli spokojit s masovou směsí neidentifikovatelného původu, neboť prý vše ostatní došlo. Sic by tato skutečnost byla překvapivá vzhledem k polední hodině, ale to nejzáhadnější bylo, že u oněch „vínových“ objednávání a servírování jiných menu probíhalo i dlouho poté, co jsme my smrtelníci dojedli nesmrtelnou masovou směs. Po obědě jsme se přesunuli na hlavní událost dne před sokolovnu Pražské předměstí, kde se od 13:30 konalo slavnostní odhalení pamětní desky obětem nacistické perzekuce, členům hradecké sokolské odbojové organizace Jindra z dílny sochaře Oldřicha Hejtmánka. Celou událost iniciovala Lenka Švecová, pozůstalá Karla Nesnídala, jednoho z popravených sokolů a následně ve spolupráci Českou obcí sokolskou, Československou Obcí Legionářskou a primátorem města Hradec Králové MUDr. Zdeňkem Finkem dosáhla svého cíle, a to vyrobení a odhalení pamětní desky. Vedle Karla Nesnídala jsou na pamětní desce uvedeni další členové odbojové organizace Jindra Antonín Stiehl, Václav Válek a František Weihrauch, kteří byli umučeni v roce 1943 v Osvětimi, a Josef Urban, který přežil tři roky v koncentračních táborech. Mezi řečníky se mimo jiné na pietním aktu objevil historik Mgr. Lukáš Vlček, místopředseda ČsOL brigádní generál Alexander Beer, primátor města HK MUDr. Zdeňěk Fink a v neposlední řadě Lenka Švecová. Poté byla odhalena pamětní deska, zahrána státní hymna, položeny věnce a uctěna památka minutou ticha. Nakonec byla zahrána píseň Lvi silou, vzletem sokolím. Musím uznat, že tato událost byla velmi dobře připravená. Jedině snad nás mrzelo, že se svým projevem nevystoupil náš kamarád Pavel Jaroslav Kuthan zvaný „PJK“, který se na této akci také podílel. Oficiality byly u konce a pak už následovala pouze volná zábava. S kamarády z roty Nazdar a z ČsOL Jednoty Mladá Boleslav jsme se odebrali do nedaleké restaurace a tam si na zahrádce užívali zaslouženého odpočinku. Den se překulil do pozdního odpoledne a i přes mé protesty touže v HK sledovat hokejový zápas mezi ČR a Ruskem jsme okolo 17 hodiny vyrazili směr Praha. Po úporném boji s technikou, jsme nakonec naladili rádio, takže vítězný zápas jsme si vychutnali alespoň z poslechu. Cesta utekla jako voda a my se unaveni, ale plní zážitků rozešli do svých domovů.
Autor: Monika Doubková
Fotogalerie |
V sobotu 7. 5. 2011 jsme vyrazili spolu s kamarády z roty Nazdar směr Hradec Králové. Sobotní odpoledne jsme strávili tím, že jsme jim představovali krásy Hradce, jak z hlediska přírodě-architektonického (projížďka Hradcem až do Třebše), tak z hlediska kulturně-pohostinského ( výběrem prvotřídní restaurace) a v neposlední řadě z hlediska místně-folklórního :-). No, večer byl vskutku zábavný, ale předseda celkem brzy zavelel ke spánku, neboť nás v neděli čekal náročný den plný pietních aktů.