Oslavy T.G.Masaryka - Lány, Hodonín - 6. - 7. 3. 2010 |
![]() |
![]() |
Na základě předchozích jednání byly pro všechny účastníky v historických uniformách připraveny volné jízdenky do vzpomínkového vlaku. Vlak vyjížděl v 08:14 hod z Prahy a směřoval do Žatce. Odpoledne se pak vracel. Podmínky v historickém vagonu byly poněkud stísněné, ale rozhovory o plánech v oblasti vojenské historie všem ukrátili dobu jízdy. Po vystoupení ve Stochově jsme byli převezeni najatými autobusy do Lán. Na místě vzbudil oprávněný zájem velvyslance Francouzské republiky v ČR představitel čs.legií ve Francii Roty Nazdar. Po nějaké době čekání jsme se v sevřeném tvaru přesunuli od muzea na lánský hřbitov. Historickým vojákům bylo vyhrazeno čestné místo několik metrů od hrobu T.G.M.. Počasí, už tak dosti pošmourné, se začalo ještě více kazit a zanedlouho nás zasáhlo sněžení kombinované s bočním větrem. Stovky lidí na místě však spolu s historickými vojáky, vojáky Hradní stráže, Sokoly, Skauty, krojovanými vesničany a dokonce i s politiky vydržely úctyhodný zástup kladoucí četné věnce a květiny. Poté, co krojovaný mužský sbor zazpíval nádherně na ztichlém hřbitově státní hymnu, lidé se pomalu rozcházeli. Přesunuli jsme se zpět k muzeu, kde nás pak po chvíli ředitel muzea T.G.M. v Rakovníku postavil podél pěšiny od silnice ke vstupu do muzea. Lidí bylo však tolik, že jsme – stojící v pozoru – brzo „utonuli“ v davu. Na přistaveném pódiu se vystřídali řečníci, z nichž největší aplaus sklidil autor jezdecké sochy T.G.Masaryka. Z mého osobního pohledu musím podotknout, že ačkoliv byly úmysly autora i jeho spolupracovníků zcela určitě ty nejčistší, nemohu se zbavit dojmu, že panu prezidentovi chybí v pase tak 20 cm trupu, že je do těla koně poněkud „zaražen“. Slavnostní odhalení doprovázely svými transparenty a voláním i odpůrci ČSSD, kteří se po zpěvu české státní hymny pokusili zazpívat i hymnu slovenskou. Po příjemném obědě v restauraci Křivoklát nás autobusy odvezly k vracejícímu se historickému vlaku. Vlak zastavil na Wilsonově nádraží a pak na nádraží Praha-Libeň. Na druhém zmíněném nádraží byl vlak přeskupen a vybraná skupina organizátorů a příslušníků historických jednotek vyrazila směrem k Břeclavi. Cesta zvláštním vlakem byla pomalejší – dávali jsme přednost osobním i nákladním vlakům – ale v družném hovoru rychle utekla. V Břeclavi na seřadišti jsme se v lůžkovém vagonu vyspali a ráno okolo 07:00 hod jsme vyrazili směrem do Hodonína. Ráno v Hodoníně bylo ve znamení pomoci s definitivní úpravou výstavy o legionářích ve 2 nákladních vagonech, které byly i s vlakem na slepé koleji hned u vstupu na hodonínské nádraží (výstavu připravily pracovnice muzea T.G.M.v Rakovníku). Pak jsme se přesunuli na peron k uvítání historického vlaku s VIP hosty slavností. Čas čekání jsme ukrátili s moderátorem popisem jednotlivých historických stejnokrojů pro poučení několikaset hlavého obecenstva. Po přivítání hostů se všichni přesunuli k pomníku T.G.M. na náměstí 17.listopadu v Hodoníně. Po položení věnců následovaly projevy, z nichž nejzajímavější byl od hosta ze Slovenska, ředitele muzea z Banské Bystrice (doufám, že se nemýlím). Projevy politiků byly – standardní. Po zpěvu československé hymny se účastníci shromáždění seřadili do průvodu. Historické jednotky šly hned za Hudbou Hradní stráže a Policie ČR, což se pozitivně odrazilo na kvalitě pochodu. Po několika minutách jsme došli na náměstí T.G.Masaryka v Hodoníně, kde převzala vyznamenání příslušnice čs.jednotek ze SSSR a byly vypuštěny balonky k nebi. Pak už naše oficiální účast skončila. Po výtečném obědě jsme si někteří nenechali ujít možnost podívat se do blízkého muzea na expozici o T.G.M.. V dnešní době způsobily poněkud zklamání popisky v jedné z vitrín – stejnokroj čs.legie ve Francii a v Itálie, kdy v obou případech se jednalo o stejnokroje čs.domobrany z Itálie. Zvláštním vlakem jsme pak dojeli do Prahy-Libně okolo 23:30 hod a zakončili tak hezky strávený víkend.
Autor: Bernard Panuš Fotogalerie |