Pochod Pomezní boudy - Bobr, který tradičně pořádají naši přátelé z jednoty ČsOL Mladá Boleslav, si získal v našem klubu velikou oblibu a každý se na něj těšíme. Tento rok nebyl výjimkou, a proto jsme v pátek uháněli vozem do Žacléře ve složení pan předseda Kongo, tutan Véna a má skromná maličkost, abychom se zúčastnili této jedinečné akce. Páteční večer na naší boberské základně jsme jako obvykle věnovali sudu piva, dovezeným bratry z Mladé Boleslavi, a sledování filmu Uloupená hranice.

Sobotní ráno jsme začali jako obvykle rozcvičkou, ze které byli vyňati pouze kuchaři a choří členové posádky, kteří chystali snídani. Ranní autobus do Trutnova jsme stihli tentokráte s předstihem a bez stresu, což jakoby předpovídalo, v jakém duchu se ponese celý pochod. Naše první zastávka byla jako obvykle na Sokolské boudě, kde jsme pozřeli časný oběd a poté, chvíli před dvanáctou hodinou jsme se, navzdory silnému sněžení, vydali na cestu. Cesta ubíhala rychle a bezproblémově, dokonce jsme se rozhodli vynechat občerstvení na prvním záchytném bodě a pokračovat až na Hasičárnu. Zde jsme opět skromně, po vojensku pojedli a vydali se na nejtěžší úsek cesty, rolbou dosud netknutý. Cesta ubíhala a my se, po kolena ve sněhu, blížili k poslední hospodě na cestě. Obzvláště poslední úsek, zavátá louka, nás stál mnoho sil. Nakonec jsme však v restauraci usedli ke stolu k zasloužené odměně. Z poslední restaurace jsme, jako obvykle, odcházeli s písní na rtech a šťastně jsme dorazili až na naši boberskou základnu. Zde jsme po krátkém odpočinku povečeřeli výtečný guláš z dílny bratra Honzy a ulehli k tvrdému spánku.

Ráno jsme poklidili, odházely auta značně zasněžená, rozloučili jsme se a vyrazili ke svým domovům. Příští rok na shledanou na Bobru.

Autor: Petr Čížek

Foto: Jiří Filip

Fotogalerie