Škalda Josef |
Josef Škalda se narodil 15.8.1894 v Malých Petrovicích a příslušný byl do Třebechovic, politický okres Hradec Králové. Z předválečné doby se podařilo zjistit pravděpodobné bydliště v uvedených Třebechovicích 212, Heldová ul.. Dále z dokumentů vyplývá, že Josef Škalda byl před válkou krejčí. Josef Škalda byl od roku 1913 ve Francii a podle všeho do rakousko-uherské armády nebyl ani odveden. Služba v legiích se Josefu Škaldovi počítala (po tahanicích s kanceláří legií) od 29.7.1914, kdy se stal příslušníkem Cizinecké legie, resp. jejího 1.pluku. Stejné datum je uvedeno i ve vojenské knížce Josefa Škaldy. Píše se tu o tom, že jmenovaný se dobrovolně přihlásil na 5 let do služby v Cizinecké legii v náborovém středisku v kantonu Mézieres v departementu Ardeny. Bylo mu přiděleno osobní číslo 16634. Zatím nelze s určitostí říci, zda Josef Škalda vstoupil do vojska pod dojmem dobových událostí, s tušením budoucí války a nebo dokonce s nadějí na osvobození českého národa, nebo zda se ke vstupu do Cizinecké legie rozhodnul již dříve. V uvedené době bylo již přibližně měsíc po sarajevském atentátu, ale mocnosti si zatím vyměňovali spíše diplomatické nóty. Ovzduší bylo dusné, ale k masové mobilizaci ještě nedošlo. Mobilizace byla vyhlášena v Paříži 1.8.1914. Naše Česká družina začala vznikat až v druhé polovině srpna 1914. Josef Škalda byl od 4.8. do 28.11.1914 v Alžíru, od 29. do 30.11.1914 v místě, které se nám ve vojenské knížce podařilo přečíst jako „Région Sahariene“, tedy snad saharský region. Od 1.12.1914 se František Škalda účastnil potyček nebo války na straně Alžíru proti Maroku. Zápis je proveden téměř nečitelně. I v dalších letech, minimálně do listopadu 1916, zůstal Josef Škalda v severní Africe a to pravděpodobně kvůli svému rakousko-uherskému státnímu občanství. Ve vojenské knížce má poznamenán např.boj u El Maadid 16.11.1916. Ještě v roce 1916 zůstával vojákem 2.třídy, tedy vojínem. Za svojí službu v písku byl vyznamenán „colonial medaile Maroc“ (jinde „medaile du Maroc“), medaillí „Mutaj el Hafid“ a medailí „commemorative“ /coloniale/. Na dalším osobním dokumentu, potvrzení o české národnosti, vydané Výborem českých kolonistů a dobrovolníků, ze dne 18.9.1917 je uváděn stále jako český dobrovolník v 1.pluku Cizinecké legie. Z Cizinecké legie se tedy Josef Škalda dostal asi až na základě dekretu francouzské vlády z prosince 1917, který umožňoval vznik naší armády ve Francii a právě přechod vojáků již sloužících v jiných jednotkách francouzského vojska. Do čs.jednotek byl tedy František Škalda zařazen 26.5.1918 v Cognacu v hodnosti „sergent“ s matričním číslem 4559. Sloužil ve 2.rotě 21.čs.střeleckého pluku. Zúčastnil se bojů v Alsasku, v Argone a u Teronu. Po návratu do ČSR v lednu 1919 bojoval ještě na Těšínsku a na Slovensku. Kromě výše uvedených medailí byl vyznamenán francouzským válečným křížem, čs.válečným křížem a čs.revoluční medailí. Na jednom z dokumentů je jako datum zproštění legionářské služby uvedeno 23.6.1920, přičemž legionářská služba se mu počítala do 31.12.1919. Jeho demobilizační záznamy nesou data 10.5. a 17.8.1921. A do čtveřice, jako datum propuštění z legií se jinde uvádí 2.5.1921 v hodnosti četaře. V té době Josef Škalda bydlel na Královských Vinohradech, v Budečské 1026 neboAutor: Bernard Panuš (Texty z výstavy v Praze - o legionářích - četnících, policistech.) |