Ondřej Lazna se narodil 16.2.1897 v obci Šepadly, okr.Nová Kdýně, na Domažlicku a příslušný byl tamtéž, do č.p.35. Před válkou se živil jako mlynář, byl svobodný.

Do rakousko-uherské armády byl odveden 14.7.1915 a 16.10.1915 nastoupil službu u c.k.zeměbraneckého pluku č.7 jako pěšák. Zajat byl jako příslušník stejného pluku 22.8.1917 v Itálii v lokalitě označené jako Doskla.

Do čs.legií se Ondřej Lazna přihlásil 14.7.1918 a přísahu složil 18.7.1918 do rukou našeho zástupce kpt.Šeby v zajateckém táboře Solmona (v materiálech je dodatek „ponte di amore“). Službu ve vojsku nastoupil 19.7.1918 u „8.praporu náhradního“ ve Foligno. Jeho osobní číslo bylo 14537. Nevíme přesně, jaká jednotka je 8.praporem myšlena, zda se jedná o jeden z pracovních praporů nebo nikoliv.

Později byl zařazen do 1.roty, I.praporu, 35.čs.střeleckého pluku. 9.3.1919 přešel od 1.roty ke štábní rotě 35.pluku. 11.4.1919 byl povýšen a desátníka, 11.5.1919 na četaře.

Následovala celá řada přemístění - 21.5.1919 od I.štábní ke 3.rotě, 17.6.1919 od 2.roty zpět ke štábní, 19.6.1919 od 3.roty ke 2.rotě, 17.7.1919 byl přidělen ke štábní rotě I.praporu. Vždy se jednalo o přesuny v rámci 35.pluku. Nevíme, zda se nejednalo pouze o nějaké byrokratické orgie, o kterých nemusel mít Ondřej Lazna ani tušení. Mohl ve skutečnosti celou tu dobu sloužit na jednom místě. Také je zřejmé, že dobové zápisky jsou zmatečné. Snad se někdy najde pravda v archívu.

Dne 11.9.1919 byl Ondřej Lazna povýšen na strážmistra (jednalo se o hodnost v it.legiích, nikoliv o četnickou hodnost!). Pokud předběhneme, v dubnu 1920 je u jeho jména uváděna hodnost rotmistr, což by zhruba odpovídalo. 25.2.1920 obdržel „existenční dovolenou“, zřejmě si domlouval své budoucí působiště. Jak sám uvádí, v legiích sloužil v legiích až do 4.3.1920.

Za službu v legiích obdržel čs.revoluční medaili a italskou fattiche di guerra.

(Texty z výstavy v Praze - o legionářích - četnících, policistech.)