Josef Mleziva se narodil 4.5.1882 V Novém Kyčově (Kýčově), okr.Domažlice, příslušný byl do stejného místa, č.p.3. Absolvoval gymnázium, a poté matematicko-fyzikální „obor“ (fakultu) na „české univerzitě v Praze“. Před válkou byl učitelem, resp.profesorem, na obchodní škole. Byl svobodný. Během služby v legiích uváděl úplnou znalost jazyka českého, německého, dosti dobrou italského, poněkud anglického, srbského a francouzského. Uměl jezdit na koni.

Službě v rakousko-uherské armádě předcházel odvod, provedený v roce 1904. Díky svému vzdělání vykonal v letech 1904 až 1905 vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník u c.a k.pěšího pluku č.11, jehož  škola jednoročních dobrovolníků byla v Praze. Ve válce nastoupil službu v červenci 1914 a to u c.a k.pěšího pluku č.91 v Českých Budějovicích. Podle dokumentů nepobyl v týlu ani měsíc, v poli pak 4 ½ měsíce. Zajat byl jako příslušník stejného pluku a poručík 2. nebo spíše 12.12.1914 v Baraku v Srbsku. V zajetí se dostal do Itálie.

Do čs.jednotek se přihlásil 15.8.1917 v táboře Cittaducale. 3.4.1918 byl převezen do tábora Padula jako dobrovolník (de iure byl stále zajatec). 22.4.1918 složil slib. Do vojska samotného byl Josef Mleziva zařazen 26.5.1918 a to do 33.čs.střeleckého pluku v hodnosti poručíka. Bylo mu přiděleno číslo 10623 nebo 10673. V dokumentech je na jednom místě uveden jako datum vstupu do vojska 17.4.1918.

V pluku vykonával funkci velitele 9.roty. Od 1. do 2.6.1918 byl v nemocnici ve Foligno. Od 18.8. do 1.10.1918 byl s plukem na frontě v zákopech pod Altissimem u Gardského jezera. Z bojového nasazení se u něj zejména zmiňuje boj při rakouském útoku na české pozice 21.9.1918. Mezitím byl Josef Mleziva 30.9.1918 „potvrzen v dosavadní hodnosti a zároveň jmenován nadporučíkem“.

19.12.1918 se Josef Mleziva vrátil do vlasti „12.transportem vlakem č.1286“. Dlouho si neodpočinul. Účastnil se 30. a 31.12.1918 útoku na Novou Ves při okupaci Bratislavy.

28.2.1919 byl jmenován (povýšen) kapitánem (dobově rotmistrem; hodnost v it.legiích) a 1.7.1919 majorem.

17.7.1919 byl „povolán telegraficky“ k policejnímu ředitelství v Praze. Byla to zřejmě dobová praxe. Ve složce Josefa Mlezivy se píše, že „je jej dlužno považovati v té době jako aktivně sloužícího, neboť v osob.odd.M.N.O. byli vedeni všichni důstojníci k policii přeložení co instruktoři k povznesení kázně“. 1.8.1919 je Josef Mleziva přidělen ke státní policii v Praze.

Legionářská služba se mu počítala do 31.12.1919. Za službu v legiích obdržel Croce per merito di Guerra, Čs.revoluční medaili s lipovým lístkem, per fattiche di Guerra, Čs.revoluční medaili. Čs.revoluční medailí s lipovým lístkem je tentokrát asi myšlen čs.válečný kříž. Stejná poznámka se asi týká zápisu „20. dubna 1919 Obdržel rozk.č.212 Č.S.záslužný kříž“. Pro doplnění uvádíme, že na Italský záslužný kříž byl navržen rozkazem č.195 z nezjištěného dne nezjištěné jednotky, asi 33.pluku.

24.1.1921 byl dnem 30.11.1920 Josef Mleziva definitivně převzat do státní služby u státní policie jako vrchní inspektor stráže bezpečnosti. Je zajímavé, že v roce 1921 je u jeho jména velice malá poznámka o žádosti o aktivování. Možná se chvilku chtěl vrátit k armádě. Po válce se oženil a jeho domovskou obcí se stala Praha, bydlel na Smíchově, Fibichova 1265.

(Texty z výstavy v Praze - o legionářích - četnících, policistech.)