Josef Bednář se narodil 9.3.1886 v Nechanicích, okr.Hradec Králové a příslušný byl do Suché, okr.Hradec Králové. On sám uváděl příslušnost do Nechanic. Jeho otec František bydlel v České Skalici. Jako vzdělání má uvedenu obecnou školu. Stal se hudebníkem. Od roku 1902 žil jako kolonista v Rusku. Zde se i oženil a měl 2 děti. V rakousko-uherské armádě za války nesloužil. Naposledy v Rusku pobýval ve Věrchně Udinsku (pokud jsme Věrchně správně přečetli).

Do čs.vojska byl zařazen jako dobrovolník v hodnosti střelce buď 9.8.1918 nebo 23.8.1918 k 7.č.-s.střeleckému Tatranskému pluku, k 5.rotě. Jeho osobní číslo bylo 49106.

Další záznam je až mnohem pozdější. 8.2.1920 si Josef Bednář na základě nařízení Čs.vojska na Rusi zažádal o propuštění z čs.vojska a žádosti bylo vyhověno. Poté žil pravděpodobně v Irkutsku.

14.7.1920 mu byl ve Vladivostoku vystaven Průkaz č.368 o osvobození od vojenské služby do zvláštního povolání. Současně je na jiném dokumentu ke stejnému datu 14.7.1920 uvedeno: „Hlásí pobyt ve Vladivostoku (k evakuaci)“. 14.7.1920 je jeho evakuace doporučena. Odjíždí 7.8.1920 34.transportem na lodi Hundsent. O jeho ženě a dětech není nikde ani zmínka. 1.10.1920 transport přijíždí do Terstu. Demobilizován byl Josef Bednář dodatečně 19.8.1924.

Autor: Jiří Charfreitag