toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:172
Včera450
Tento měsíc:5609
Celkem:757269

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Červinka Jaroslav Tisk Email

cervinkaDne 13. ledna 1933 byl v Praze pohřben se všemi poctami generál Jaroslav Červinka, jenž si získal velké zásluhy o budování našeho vojska za světové války v Rusku. Jeho životní osudy jsou velmi zajímavé. Narodil se r. 1848 v Ostředku u Benešova. V 18 letech vstoupil jako dobrovolník do rakouské ar­mády, s níž se účastnil války r. 1866. Po válce zůstal na vojně a dosáhl u hulánů hodnosti nad­poručíka. Ale jeho slovanské srdce ho táhlo ji­nam, na východ - do Ruska. Byl přijat do rus­ké armády v r. 1875. V ruských službách za­žil druhé válečné tažení proti Turecku r. 1878. V roce 1909 odešel do pense jako generálmajor.

Když v r. 1914 vznikla světová válka, bylo mu 66 let. Přesto se dobrovolně hlásil do armá­dy, nebolť viděl, že nadchází doby, kdy se bude rozhodovat o bytí a nebytí našeho národa.

V r. 1915 byl mu svěřen úkol generála pro zvláštní služby při štábu náčelníka kyjevského okruhu. Tím se dostal do těsných styků s naším nově se tvořícím vojskem v Rusku. Rok nato svěřilo mu ruské vrchní velitelství organisovat II. Československou divisi. Jeho velké zkušenosti a nadšení tuto obtížnou práci velmi umožnily.

Když v listopadu 1917 ruské hlavní velitelství povolilo vytvořit československý armádní sbor, stal se generál Červinka inspektorem našich zá­ložních vojsk v Rusku. Této funkce se vzdal v březnu 1918, když naše vojsko odcházelo z Ruska do Francie.

Do osvobozené vlasti se vrátil přes Ukrajinu. Doma mu jako starému jezdeckému odborníkovi bylo svěřeno naše remontnictvo. V roce 1924 odešel znovu do výslužby po plných 59 letech vojenské služby.

Zbytek svého života věnoval ve svém venkov­ském soukromí práci literární a práci mezi legi­onáři. V 85 letech odešel k velké armádě jako voják, který mohl o sobě říci hrdě, že vykonal svou povinnost. Za tu jeho velkou, ušlechtilou a poctivou práci mu patří nehynoucí vzpomínka celého národa.

Hrob rodiny Červinkových na Olšanských hřbitovech.