Ladislav Dunda se narodil 9.4.1887 v Nechanicích, příslušel tamtéž. Studoval 3 roky obecnou školu, 3 roky měšťanskou školu a 4 roky Akademii umění (jinde umělecko-průmyslovou školu) v Praze. Stal se akademickým sochařem. Před válkou byl svobodný. Ze znalostí jazyků uváděl ruštinu a němčinu, slovem i písmem, ze zvláštních znalostí fotografování a jízdu na kole. V jednom z ruských dokumentů se hlásil k realistům, tedy k České straně pokrokové.

Odveden byl 10.4.1907. Základní vojenskou službu vykonal v roce 1911, byl jednoročním dobrovolníkem-střelcem v c.k.zeměbraneckém pluku č.11, který sídlil v Jičíně.

Za války byl v rakousko-uherské armádě od 26.7.1914 u svého 11.zeměbraneckého pluku. Zajat byl 5.11.1914 u obce Radimno, stále jako jednoroční dobrovolník-střelec. Jako poslední místo jeho zajetí je uvedena Veselá Hora v Jekatěrinoslavské gubernii.

Do čs.jednotek se přihlásil v červnu 1917, zajetí – a tím i služba v rakousko-uherské armádě – se mu počítalo do 21.6.1917. Jinde ovšem uvádí datum svého přihlášení jako 15.2.1917. Fakticky přišel 21.7.1917 od „Slavjano-srbského újezdního vojenského náčelníka“ a byl zařazen do Č.-s.střeleckého záložního praporu, 2.roty. Jeho osobní číslo bylo 16657.

1.9.1917 byl převeden do štábu I.č.-s.střelecké Husitské divize na doplnění kancelářských sil. V divizi byl 15.9.1917 převeden do divizního intendantstva [oddílu logistiky]. 15.10.1917 byl povýšen, resp. jmenován do funkce mladšího písaře. Mezi 10. až 14.5.1918, těsně před zahájením bojů proti bolševikům, byl na dovolené v Samaře. Zúčastnil se odchodu čs.sboru z Ukrajiny a bojů proti bolševikům od Penzy do Ufy.

Od 1.6.1918 byl Ladislav Dunda u 2.sanitního vlaku (zdravotního vlaku č.2). 23.6.1918 byl přímo zapsán mezi jeho osádku. 20.9.1918 byl povýšen na správního četaře. 19.10.1918 byl přeložen do Čsl.nemocnice a karanténní stanice do Zlatoústu, kam dojel 29.11.1918. Byl ustanoven do funkce hospodáře. 1.4.1919 byla nemocnice ve Zlatoústě včleněna do Vojenské nemocnice č.1 v Irkutsku. Ke stejnému datu se Ladislav Dunda stal hospodářem sjednocené nemocnice. 26.5.1919 byl jmenován důstojníkem zodpovědným za stav nemocničního ešelonu [vlaku].

13.9.1919 (jinde 19.9.1919) byl Ladislav Dunda povýšen na podporučíka správní služby s platností od 1.5.1919. 24.1.1920 se personál nemocnice pohnul směrem na východ, do Vladivostoku a domů. 20.4.1920 byl Ladislav Dunda opětovně povýšen, tentokrát na poručíka správní služby s platností od 1.4.1920. Stejný den, 20.4.1920, mu byl velitelem Vojenské nemocnice č.1 vysloven dík za obětavé služby v nemocnici.

23.4.1920 byla nemocnice naloděna a následně byl Ladislav Dunda evakuován na lodi „Amerika“ 22.transportem jako podporučík správní služby 1.čs.nemocnice. Do Prahy přijel Ladislav Dunda 10.6.1920. 16.6.1920 dostal repatriační dovolenou. Legionářská služba se mu počítala do 15.6.1920.

Autor: Bernard Panuš