Josef Firuněk se narodil dne 9. 6. 1881 ve Stračově, okres Nechanice. Jeho domovskou obcí byl Stračov a politickým okresem Hradec Králové, přičemž místo jeho posledního pobytu doma byla Troja u Prahy u manželky Amélie Firuňkové. Před válkou byl zaměstnán jako zámecký zahradník a byl ženatý. Vystudoval 3. měšťanskou školu a pomologický ústav. Hovořil německy a rusky. Do rakousko – uherské armády byl odveden v roce 1902 a službu ve válce nastoupil v roce 1914 v Hradci Králové. Po nastoupení vojenské služby byl přidělen k 18. pěšímu pluku rakousko – uherské armády, u kterého sloužil do doby než padl do zajetí. V rakousko – uherské armádě měl hodnost desátník. Zajat byl 19. 12. 1914 v Janině v Haliči a poslední místo pobytu v zajetí byl Taškent. Do ruských legií dobrovolně vstoupil 31. 3. 1918  a 26. 5. 1918 byl zapsán do seznamu 5. československého střeleckého pluku a 2. pochodové roty v hodnosti střelce. Dne 10. 12. 1918 byl převeden z 4. pochodového praporu 5. československého střeleckého pluku T. G. Masaryka a zapsán do seznamu 2. československého pochodového praporu a veden coby odkomandován při strážní rotě v Charbině. Dne 9. 2. 1919 byl prapor přejmenován na 12. československý střelecký pluk. Dne 8. 4. 1919 rozkazem Československého vojska na Rusi ze dne 10. 2. 1919 byl převeden v pravomoc velitelství vojenských částí Dálného východu a vyškrtnut ze seznamu 12. československého střeleckého pluku, strážní roty. Zúčastnil se bojů na Ussurijské frontě a bojů na sibiřské magistrále od 29. 6. 1918 – 22. 11. 1918. Získal československou revoluční medaili a spojeneckou medaili. Evakuován do vlasti byl na základě vyšetření vojenské lékařské komise dne 25. 11. 1919. Byl demobilizován dne 23. 4. 1920 v Hradci Králové. Přesná adresa po jeho propuštění byla Troja u Prahy 89.

Autor: Monika Doubková