Guth Rudolf |
Rudolf Guth se narodil 3.2.1886 v Nechanicích, domovskou obcí byl příslušný tamtéž. Po absolvování základní školní docházky navštěvoval reálné gymnázium v Novém Bydžově a poté studoval na České univerzitě (dnes Univerzita Karlova) v Praze na právnické fakultě. Po studiu byl advokátním koncipientem (jinde kandidátem advokacie) a ještě před válkou doktorem práv. Před válkou se rovněž stihnul oženit, jako příbuznou uváděl svou ženu Milku Guthovou ze Štěchovic nad Vltavou. Měl 1 dítě. Do armády byl odveden v roce 1907. Základní vojenskou službu si odbyl jako jednoroční dobrovolník v roce 1909. Byl v důstojnické škole při c.a k.pěším pluku č.42 v Hradci Králové. Událostí I.světové války se jako voják účastnil od 29.7.1914 v Terezíně, byl přidělen ke svému 42.pluku v hodnosti podporučíka. V zajetí byl od 9.2.1915, více není v jeho materiálech uvedeno. Do legií se dlouho nehlásil, pobyt v rakousko-uherské armádě a v ruském zajetí se mu počítal do 30.9.1918 (jinde do 4.10.1918). Svojí roli asi hrála žena a dítě ve vlasti. Do legií se nakonec přihlásil 28.9.1918 v Chabarovsku. Ještě několik dní zbývalo (hranicí byl 28.10.1918) a nebyl by se stal legionářem ve smyslu z.č.462 Sb. Do vojska byl zařazen 4.10.1918 do sborného punktu (shromažďovací jednotky) v První říčce u Vladivostoku v hodnosti střelce a vzápětí 11.11.1918 do 1.čs.záložního střeleckého pluku, 1.roty v Omsku. Bylo mu přiděleno osobní číslo 55333. 19.12.1918 byl dočasně přidělen do poddůstojnické školy při pluku. Tento pobyt má uveden mezi dosaženým vojenským vzděláním, ale s poznámkou „kde se nepřednášelo, nýbrž konána pouze služba strážní“. 28.2.1919 byl převeden do pravomoci velitele Koňského záložního dvora v Kurganu. Fakticky do Kurganu přijel a do seznamů vojáků Koňského záložního dvora byl zapsán 2.3.1919 (jinde 3.3.1919). Koňský záložní dvůr (také I.čs.koňský záložní dvůr) byl rezervoárem koní pro celý čs.armádní sbor. V dosud nezjištěné době byl povýšen na svobodníka. 15.4.1919 byl povýšen na desátníka s platností od 1.4.1919 a jmenován správcem evidenčního oddělení Koňského zál.dvora. 27.7.1919 byl s platností do 1.7.1919 povýšen na četaře. 9.8.1919 byl určen jako pomocník správce kanceláří „koňdvora“ (dobová zkratka). 19.10.1919 byl „za správné a svědomité vykonávání služebních povinností“ povýšen na šikovatele s platností od 1.10.1919. 20.10.1919 byl určen do funkce (nikoliv povýšen) „službu konajícího evidenčního důstojníka želez.vozového parku koňdvora“. Pravděpodobně se jednalo evidenci o zásoby železničních vagonů na dopravu koní, přidělených Koňskému záložnímu dvoru. 24.11.1919 byl „na základě přípisu náčel.insp.odděl.štábu čsl.vojska na Rusi převeden v pravomoc náčelníka Vrchní kontroly a vymazán ze seznamu dobrovolců koň.zálož.dvora“. Když opouštěl dr.Rudolf Guth Koňský záložní dvůr, byl tento již v Innokentěvské. 27.11.1919 nastoupil službu u Vrchní kontroly. 4.12.1919 byl přidělen právnímu oddělení Vrchní kontroly a jmenován pomocníkem revizora. 11.3.1920 byl jmenován revizorem s platností od 1.3.1920, 22.4.1920 vojenským úředníkem VI.třídy a současně vrchním revizorem s platností od 1.4.1920. Platnost jmenování vojenským úředníkem byla 27.10.1920 změněna na „od 1.12.1919“. Někdy v té době se dr.Rudolf Guth vracel do vlasti. Jako datum příjezdu na území ČSR má uvedeno 21.6.1920. 19.6.1920 byl vzhledem k zastávaným úřadům a pravděpodobně i s přihlédnutím k dosaženému vzdělání a rakousko-uherské vojenské hodnosti přejmenován na poručíka správní služby (pro povýšení na důstojníka řadové služby by musel absolvovat důstojnickou školu). V Kvalifikační listině, která byla přiložena k návrhu na další povýšení se uvádí: „svými odbornými znalostmi koná platné služby v svěřeném úřadě. Pilný, svědomitý. Chování v úřadě i mimo úřad bezvadné.“. Nakonec byl 24.11.1920 povýšen na nadporučíka správní služby s platností od 1.1.1920. Bojů se v čs.legiích Dr.Rudolf Guth neúčastnil, vyznamenán nebyl. Po válce obdržel pamětní medaile, které měl každý legionář, jako spojeneckou medaili vítězství a čs.revoluční medaili. V demobilizačním záznamu ze dne 15.3.1921 je uvedena jeho adresa pro propuštění z legiích Praha-Královské Vinohrady, Mánesova 94, přízemí. Autor: Bernard Panuš |