František Munzar se narodil 4.8.1885 v Nechanicích, okr.Hradec Králové, příslušný byl tamtéž. Absolvoval 5 roků obecné školy, 3 roky měšťanské školy v Nechanicích, 2 roky pokračovací školy, odbor truhlářský, v Nechanicích a 4 roky odborné truhlářské školy v Chrudimi. Kupodivu vykonával před I.světovou válkou povolání truhláře. Ze zvláštních znalostí uváděl jazyk německý a ruský, slovem i písmem. Před válkou se stihnul i oženit a měl 1 dítě. Jako svou kontaktní adresu oznámil po přihlášení do čs.legií adresu ženy – Marie Munzarová, Nechanice č.81. Hlásil se k Sokolu a ke straně radikálně pokrokové.

Odveden do rakousko-uherské armády byl v roce 1909. Do války nastoupil v roce 1914 v Jičíně u c.k.zeměbraneckého pluku č.11 jako pěšák. Zajat byl jako příslušník téhož pluku 3.9.1915 v Lucku.

Jeho posledním  místem v zajetí byly Čerkassy v Kyjevské gubernii. Zde se i 28.12.1917 přihlásil do čs.vojska. Zařazen byl 15.12.1917, 28.1.1918 nebo 30.1.1918 na „sborné“ stanici v Čerkassách do čerkasské roty, přechodně zformované jednotky, určené k dopravení vojáků ke střeleckým plukům. Současně je v jednom dokumentu veden formálně již od 30.1.1918 jako příslušník 5.č.-s.střeleckého Pražského T.G.Masaryka pluku. František Munzar byl začleněn do roty v hodnosti střelce s osobním číslem 58122.

Čerkasská rota se tvořila ve výše uvedeném městě od 10.1.1918 do německo-rakousko-uherského vpádu na území Ukrajiny. Jak se uvádí v historické literatuře: „…Rota organizována podle statu [schématu pozn.aut.] přijatého čsl.vojskem byla již v Čerkassech vyzbrojena japonskými puškami, obdrženými od tamního komitétu a částečně již vycvičena instruktory vyslanými k ní do Čerkass 5.plukem“. Rota měla již i určeného velitele. K 3.3.1918 je ve složce Františka Munzara údaj „3 ešelonem [vojenským vlakem pozn.aut.] odpraven do Vladivostoku“. 3.5.1918 dorazila rota do Vladivostoku. Byla začleněna do 5.pluku. Spolu s dalšími menšími oddíly vytvořila rota 12.5.1918 IV.pochodový prapor [dočasný, nad plánované stavy pozn.aut.] 5.pluku. Čerkasská rota se konkrétně stala 1.pochodovou rotou nového praporu. 26.5.1918 se František Munzar stává i formálně příslušníkem této 1.pochodové roty. Jeho velitelem roty byl ppor.Plaček, který velel již čerkasské rotě.

Mezi dny 29.6.1918 až 3.7.1918 se František Munzar účastnil obsazení Vladivostoku. Od 15. do 20.7.1918 bojoval u Spasskoje, resp.na Ussurijské protibolševické frontě.

Od 22.7.1918 převzaly roty IV.praporu především strážní službu v různých obsazených místech. 1.rota byla ve stanici Mučnaja. 5.11.1918 byla 1.rota určena ke strážní službě v Charbinu. 11.12.1918 byl celý IV.prapor určen jako posila II.pochodového praporu.

Zde se poněkud zastavíme u historie výše uvedeného II.pochodového praporu. Vzniknul, resp.rozkaz č.1 vydal již 15.7.1918 a to jako 12.čs.střelecký pluk. Protože jeho početní stav i kvalita nebyla zpočátku dobrá, byl pluk v době od 20.11.1918 do 9.2.1919 přetvořen právě na II.pochodový prapor. Postupně byl doplňován a jeho původní název se mu vrátil. Jedním z doplnění byl právě zbytek IV.pochodového praporu 5.pluku, který k pluku přišel do posádky do Kamyšlova 13.12.1918.

1.1.1919 byl František Munzar vypsán ze seznamu IV.pochodového praporu 5.pluku a byl přidělen k II.pochodovému praporu. 4.1.1919 měl František Munzar reálně přijít k II.praporu. Jinde je uvedeno datum přestoupení 10.12.1918. Současně měl být 10.12.1918 František Munzar odvelen ke strážní rotě do města Charbin. Musíme v tomto místě konstatovat, že údaje jsou v dokumentech Františka Munzara často napsána na přeskáčku a je opravdu velmi těžké se v nich vyznat. Může se také jednat o formální přepisování příslušnosti k jednotce a František Munzar přitom mohl být stále na jednom místě. Nevíme jistě, zda František Munzar do Kamyšlova někdy dorazil, nebo zda zůstal v Charbinu.

Dalším údajem ve složce Františka Munzara je převedení do pravomoci nově vytvářených Čs.vojsk Dálného Východu. Jednal se skupinu různých strážních, zásobovacích, lékařských a jiných čs.jednotek a institucí, které zajišťovaly ostatní části čs.sboru. Čs.vojska Dálného Východu měla vlastní velitelství s gen.Čečkem v čele na úrovni velitelství divize. K převedení Františka Munzara mělo dojít buď 8.1.1919 nebo 10.2.1919. Současně byl František Munzar vyškrtnut ze seznamu 12.pluku.

1.2.1919 měl být František Munzar podle rozkazu velitele čs.posádky v Charbinu povýšen na svobodníka. V jiném dokumentu je ovšem jako datum povýšení uvedeno 6.3.1919. Údaj 1.2.1919 může být vyjádřením zpětné platnosti. Údaj nám také napovídá, že František Munzar byl v té době v Charbině a konal službu pravděpodobně v místní strážní rotě. 1.9.1919 byl povýšen na desátníka, opět rozkazem Charbinské posádce.

7.2.1920 byl František Munzar převeden do pravomoci velitele čs.posádky ve Vladivostoku a vyškrtnut se seznamů v Charbině. 9.2.1920 byl zařazen do evakuační čety při 3.rotě vladivostocké posádky.

11.3.1920 měl odjet lodí Madawaska 19.transportem do vlasti. Podle jiných pramenů víme,že Madawaska odplula až 12.3.1920. 19.transport přijel 16.4.1920 do Terstu. František Munzar byl pak ve vlasti demobilizován 26.7.1920.

Autor: Jiří Charfreitag