František Sláva se narodil 16.12.1886 v Nechanicích, okr.Hradec Králové, které byly i jeho domovskou obcí. Vychodil 5 ročníků obecné školy, 3 roky měšťanské školy a 2 roky pokračovací truhlářské školy, vše v Nechanicích. Poté byl ještě 1 rok na odborné škole, resp.kurzu při „technologickém muzeu“, jehož bližší umístění není nějak specifikováno. Pracoval jako truhlář-intarzista v Berlíně. Ze svých znalostí uváděl německý a ruský jazyk, slovem i písmem a jízdu na kole a motocyklu. Před válkou byl svobodný. Politicky se hlásil k národním socialistům.

Do rakousko-uherské armády byl odveden v roce 1915 a samozřejmě ihned nastoupil službu jako střelec (pěšák) u c.k.zeměbraneckého pluku č.11, s mírovou posádkou v Jičíně. Zajat byl 3.9.1915 v Lucku.

V zajetí byl naposledy v Tulské gubernii, v Tule, v cukrovaru. Zde se 28.9.1917 přihlásil do čs.vojska (jinde uvedeno 3.10.1917). Zařazen byl 15.10.1917 v Žitomíru jako střelec s osobním číslem 17833 k 1.č.-s.střeleckému záložnímu Husitskému pluku. Jinde je uveden údaj z 12.10.1917: „Přišel od Tulského vojenského náčelníka, zařazen v seznam zálož.pluku i 10.roty“. Pro upřesnění uvádíme, že újezdním vojenským náčelníkům byli podřízeni všichni váleční zajatci v tom kterém místě.

29.11.1917 odešel od 1.záložního pluku na doplnění 4.č.-s.střeleckého Husitského Prokopa Velikého pluku. Tento pluk byl totiž poslední budovaný ze všech 8 pluků Č.-s.sboru. 3.12.1917 přišel reálně ke 4.pluku, který byl v té době v Romanově a okolních vesnicích, na území dnešní Ukrajiny. Byl zařazen do 11.roty. 29.12.1917 byl František Sláva přidělen k „učebnému oddělení na projití kurzu“. Z této formulace není zřetelné, zda byl zařazen do poddůstojnické školy, která existovala při každém pluku nebo zda se jednalo o nějaký odborný kurs. Kurs trval 7 týdnů, František Sláva ho zakončil 22.1.1918 a odešel ke své 11.rotě. Mezitím se pluk postupně přesouval od 16.1.1918 z Romanova do Polonného. 31.1.1918 byl František Sláva povýšen na svobodníka. 5.2.1918 byl pak povýšen na desátníka.

20.2.1918 4.pluk odešel z Polonného a přes Romanov, Žitomír a Korostyšev směřoval do Kyjeva. 28.2.1918 procházel pluk Kyjevem. Od 28.2. do 2.3.1918 se 4.pluk účastnil krytí okolí řetězového mostu přes Dněpr v Kyjevě proti postupujícím Němcům, ale do bojů se na rozdíl od 2.č.-s.střeleckého Husitského Jiřího z Poděbrad pluku nezapojil. 2.3.1918 v 16:00 hod vyrazil 4.pluk z Kyjeva.

Na pochodu byl podle vlastního deníku František Sláva svědkem smutné události. 7.3.1918 střelec spojovacího oddílu 4.pluku Holan na odpočinku pluku ve Veprikách přepadl obchod „jakési židovky, ztýral ji, oloupil o peníze a vykradl obchod. Zároveň bylo Holanovi dokázáno, že téhož dne v jedné vesnici ukradl mužíku koně, kterého v sousední vsi jinému prodal“. 8.3.1918 za dalšího pochodu měl být Holan u vesnice Tatarovka souzen plukovním soudem. Vojáci pluku žádali, aby o rozsudku rozhodl hlasováním celý pluk a tak se nakonec i stalo. Protože Holana vojáci pluku znali jako „nenapravitelného zločince“, odsoudili ho k trestu smrti. Rozsudek byl ihned vykonán, i když např.známý důstojník pluku Čeček se snažil docílit mírnějšího trestu. Naštěstí takoví lidé, i ti, kteří odešli k bolševikům, byli mezi legionáři v drtivé menšině.

10.3.1918 dosáhl pluk stanice Jičny, kde pro něj byly připraveny železniční vagóny. 4.pluk měl v 17:00 hod odjet dále na východ.

Nakonec se 4.pluk mezi 10.-13.3.1918 zúčastnil obrany Bachmače proti Němcům. Tato bitva je jednak dostatečně popsána jinde, jednak ji uvádí i František Sláva ve svém deníku, který jsme v době sepisování této stati neměli k dispozici. František Sláva má účast v bojích u Bachmače poznamenanou mezi 12.-13.3.1918. 13.3.1918 ve 24:00 hod odjíždí z Bachmače na východ jako poslední vlak III.praporu 4.pluku a v něm i 11.rota a František Sláva.

Ve dnech 17.-18.3.1918 byl 4.pluk v Kursku, kde odevzdal podstatnou část zbraní na základě dohody mezi čs.politickým vedením a bolševiky. 5.4.1918 byl jeden z vlaků 4.pluku, sice ten se III.praporem a kulometným oddílem „Maxim“ na stanici Kočetovka. Zde vlak čekal, stejně jako jiné vlaky 4.pluku v okolních stanicích, až do 29.4.1918. V tom čase byl František Sláva 25.4.1918 povýšen na četaře.

1.5.1918 byly všechny vlaky 4.pluku shromážděny v Rtiščevě. Pluk a zejména plukovní hudba se zúčastnila oslav 1.máje. To již se ale doprava na východ děla jen pomalými krůčky, až ustala úplně. Několik dní po 1.5.1918 se pluk pohnul směrem k Penze. Většina pluku byla v Serdobsku, III.prapor v Kolyšeji.

21.5.1918 byl František Sláva zvolen členem ešeloního (vlakového) soudu. V té době byly totiž instituce plukovních a dalších soudů dočasně zrušeny, protože reálně byl celý Č.-s.sbor stejně rozdělen spíše na vlaky než na jednotlivé pluky.

28.5.1918 byly zahájeny boje mezi bolševiky a 4.plukem. Tyto boje jsou taktéž dostatečně popsány v jiné literatuře. František Sláva má uvedenu účast při bojích v Penze 28.-29.5.1918. V jeho dokumentech je pochvala velitele pluku z 22.2.1919: „Při útoku na nepřátelské opevnění u kasáren v Penze 28.5.1918 první vnikl do opevnění a vzal 5 rudých do zajetí“. Mezi dalším má František Sláva uvedeny boje o Alexandrovský most přes Volhu a v Bezenčuku 29.5.-1.6. a boje u Lipjag 4.6.1918. U Lipjag byl František Sláva lehce raněn do levé nohy, ale zůstal „v bojovém šiku“. Toto zranění si vyžádalo 6 týdnů léčení.

Mezi 12.8.-24.9.1918 bojoval František Sláva na trati Syzraň-Inza, 4.10.1918 pak v místě zvaném Najluga. 28.12.1918 byl povýšen na šikovatele. 5.1.1919 byl zvolen laickým porotcem plukovního soudu (v té době již obnoveného).

Po vyvázání čs.jednotek z bojů na protibolševické frontě byl 4.pluk přesunut na ochranu jemu přiděleného úseku transsibiřské magistrály. To však již nálada v Čs.vojsku na Rusi zdaleka nebyla tak nadšená, jako před rokem. V létě 1919 došlo k několika incidentům, které byly de facto vzpourou některých čs.legionářů proti jejich velení. Naštěstí neskončili ztrátami na životech. František Sláva se zapletl 9.6.1919 spolu s dalšími vojáky 11.roty do incidentu v Irkutsku, kde svévolně osvobodili zatčené delegáty nelegálního sjezdu čs.vojska.

8.7.1919 byl František Sláva „za nevyplnění bojového rozkazu a aktivní vystoupení v Irkutsku“ odsouzen divizním soudem I.divize k degradaci na střelce. Jako ostatní provinilci byl odvezen do Vladivostoku. 5.9.1919 byl zařazen do 2.roty (od 19.9.1919 6.roty) II.praporu vladivostocké posádky a konal strážní službu. 9.12.1919 byl i formálně přeložen do pravomoci velitele Čs.vojsk Dálného Východu a vymazán ze seznamů 4.pluku.

19.3.1920 lékařská komise Čs.vojsk Dálného Východu rozhodla, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, o evakuaci Františka Slávy do vlasti. 2.4.1920 byl František Sláva zařazen do 7.sborné roty a určen k brzké evakuaci. 15.4.1920 odjel na lodi Titan z 21.transportem z Vladivostoku domů. 21.transport přijel 4.6.1920 do Terstu. František Sláva byl demobilizován 14.9.1920. Dne 30.7.1923 mu byla výnosem MNO Kanceláře legií č.845000/před. vrácena hodnost šikovatele dnem demobilizace, bez nároku na jakékoliv doplatky náležející k této hodnosti.

Autor: Bernard Panuš