toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:150
Včera450
Tento měsíc:5587
Celkem:757247

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Sláva František Tisk Email

František Sláva se narodil 16.12.1886 v Nechanicích, okr.Hradec Králové, které byly i jeho domovskou obcí. Vychodil 5 ročníků obecné školy, 3 roky měšťanské školy a 2 roky pokračovací truhlářské školy, vše v Nechanicích. Poté byl ještě 1 rok na odborné škole, resp.kurzu při „technologickém muzeu“, jehož bližší umístění není nějak specifikováno. Pracoval jako truhlář-intarzista v Berlíně. Ze svých znalostí uváděl německý a ruský jazyk, slovem i písmem a jízdu na kole a motocyklu. Před válkou byl svobodný. Politicky se hlásil k národním socialistům.

Do rakousko-uherské armády byl odveden v roce 1915 a samozřejmě ihned nastoupil službu jako střelec (pěšák) u c.k.zeměbraneckého pluku č.11, s mírovou posádkou v Jičíně. Zajat byl 3.9.1915 v Lucku.

V zajetí byl naposledy v Tulské gubernii, v Tule, v cukrovaru. Zde se 28.9.1917 přihlásil do čs.vojska (jinde uvedeno 3.10.1917). Zařazen byl 15.10.1917 v Žitomíru jako střelec s osobním číslem 17833 k 1.č.-s.střeleckému záložnímu Husitskému pluku. Jinde je uveden údaj z 12.10.1917: „Přišel od Tulského vojenského náčelníka, zařazen v seznam zálož.pluku i 10.roty“. Pro upřesnění uvádíme, že újezdním vojenským náčelníkům byli podřízeni všichni váleční zajatci v tom kterém místě.

29.11.1917 odešel od 1.záložního pluku na doplnění 4.č.-s.střeleckého Husitského Prokopa Velikého pluku. Tento pluk byl totiž poslední budovaný ze všech 8 pluků Č.-s.sboru. 3.12.1917 přišel reálně ke 4.pluku, který byl v té době v Romanově a okolních vesnicích, na území dnešní Ukrajiny. Byl zařazen do 11.roty. 29.12.1917 byl František Sláva přidělen k „učebnému oddělení na projití kurzu“. Z této formulace není zřetelné, zda byl zařazen do poddůstojnické školy, která existovala při každém pluku nebo zda se jednalo o nějaký odborný kurs. Kurs trval 7 týdnů, František Sláva ho zakončil 22.1.1918 a odešel ke své 11.rotě. Mezitím se pluk postupně přesouval od 16.1.1918 z Romanova do Polonného. 31.1.1918 byl František Sláva povýšen na svobodníka. 5.2.1918 byl pak povýšen na desátníka.

20.2.1918 4.pluk odešel z Polonného a přes Romanov, Žitomír a Korostyšev směřoval do Kyjeva. 28.2.1918 procházel pluk Kyjevem. Od 28.2. do 2.3.1918 se 4.pluk účastnil krytí okolí řetězového mostu přes Dněpr v Kyjevě proti postupujícím Němcům, ale do bojů se na rozdíl od 2.č.-s.střeleckého Husitského Jiřího z Poděbrad pluku nezapojil. 2.3.1918 v 16:00 hod vyrazil 4.pluk z Kyjeva.

Na pochodu byl podle vlastního deníku František Sláva svědkem smutné události. 7.3.1918 střelec spojovacího oddílu 4.pluku Holan na odpočinku pluku ve Veprikách přepadl obchod „jakési židovky, ztýral ji, oloupil o peníze a vykradl obchod. Zároveň bylo Holanovi dokázáno, že téhož dne v jedné vesnici ukradl mužíku koně, kterého v sousední vsi jinému prodal“. 8.3.1918 za dalšího pochodu měl být Holan u vesnice Tatarovka souzen plukovním soudem. Vojáci pluku žádali, aby o rozsudku rozhodl hlasováním celý pluk a tak se nakonec i stalo. Protože Holana vojáci pluku znali jako „nenapravitelného zločince“, odsoudili ho k trestu smrti. Rozsudek byl ihned vykonán, i když např.známý důstojník pluku Čeček se snažil docílit mírnějšího trestu. Naštěstí takoví lidé, i ti, kteří odešli k bolševikům, byli mezi legionáři v drtivé menšině.

10.3.1918 dosáhl pluk stanice Jičny, kde pro něj byly připraveny železniční vagóny. 4.pluk měl v 17:00 hod odjet dále na východ.

Nakonec se 4.pluk mezi 10.-13.3.1918 zúčastnil obrany Bachmače proti Němcům. Tato bitva je jednak dostatečně popsána jinde, jednak ji uvádí i František Sláva ve svém deníku, který jsme v době sepisování této stati neměli k dispozici. František Sláva má účast v bojích u Bachmače poznamenanou mezi 12.-13.3.1918. 13.3.1918 ve 24:00 hod odjíždí z Bachmače na východ jako poslední vlak III.praporu 4.pluku a v něm i 11.rota a František Sláva.

Ve dnech 17.-18.3.1918 byl 4.pluk v Kursku, kde odevzdal podstatnou část zbraní na základě dohody mezi čs.politickým vedením a bolševiky. 5.4.1918 byl jeden z vlaků 4.pluku, sice ten se III.praporem a kulometným oddílem „Maxim“ na stanici Kočetovka. Zde vlak čekal, stejně jako jiné vlaky 4.pluku v okolních stanicích, až do 29.4.1918. V tom čase byl František Sláva 25.4.1918 povýšen na četaře.

1.5.1918 byly všechny vlaky 4.pluku shromážděny v Rtiščevě. Pluk a zejména plukovní hudba se zúčastnila oslav 1.máje. To již se ale doprava na východ děla jen pomalými krůčky, až ustala úplně. Několik dní po 1.5.1918 se pluk pohnul směrem k Penze. Většina pluku byla v Serdobsku, III.prapor v Kolyšeji.

21.5.1918 byl František Sláva zvolen členem ešeloního (vlakového) soudu. V té době byly totiž instituce plukovních a dalších soudů dočasně zrušeny, protože reálně byl celý Č.-s.sbor stejně rozdělen spíše na vlaky než na jednotlivé pluky.

28.5.1918 byly zahájeny boje mezi bolševiky a 4.plukem. Tyto boje jsou taktéž dostatečně popsány v jiné literatuře. František Sláva má uvedenu účast při bojích v Penze 28.-29.5.1918. V jeho dokumentech je pochvala velitele pluku z 22.2.1919: „Při útoku na nepřátelské opevnění u kasáren v Penze 28.5.1918 první vnikl do opevnění a vzal 5 rudých do zajetí“. Mezi dalším má František Sláva uvedeny boje o Alexandrovský most přes Volhu a v Bezenčuku 29.5.-1.6. a boje u Lipjag 4.6.1918. U Lipjag byl František Sláva lehce raněn do levé nohy, ale zůstal „v bojovém šiku“. Toto zranění si vyžádalo 6 týdnů léčení.

Mezi 12.8.-24.9.1918 bojoval František Sláva na trati Syzraň-Inza, 4.10.1918 pak v místě zvaném Najluga. 28.12.1918 byl povýšen na šikovatele. 5.1.1919 byl zvolen laickým porotcem plukovního soudu (v té době již obnoveného).

Po vyvázání čs.jednotek z bojů na protibolševické frontě byl 4.pluk přesunut na ochranu jemu přiděleného úseku transsibiřské magistrály. To však již nálada v Čs.vojsku na Rusi zdaleka nebyla tak nadšená, jako před rokem. V létě 1919 došlo k několika incidentům, které byly de facto vzpourou některých čs.legionářů proti jejich velení. Naštěstí neskončili ztrátami na životech. František Sláva se zapletl 9.6.1919 spolu s dalšími vojáky 11.roty do incidentu v Irkutsku, kde svévolně osvobodili zatčené delegáty nelegálního sjezdu čs.vojska.

8.7.1919 byl František Sláva „za nevyplnění bojového rozkazu a aktivní vystoupení v Irkutsku“ odsouzen divizním soudem I.divize k degradaci na střelce. Jako ostatní provinilci byl odvezen do Vladivostoku. 5.9.1919 byl zařazen do 2.roty (od 19.9.1919 6.roty) II.praporu vladivostocké posádky a konal strážní službu. 9.12.1919 byl i formálně přeložen do pravomoci velitele Čs.vojsk Dálného Východu a vymazán ze seznamů 4.pluku.

19.3.1920 lékařská komise Čs.vojsk Dálného Východu rozhodla, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, o evakuaci Františka Slávy do vlasti. 2.4.1920 byl František Sláva zařazen do 7.sborné roty a určen k brzké evakuaci. 15.4.1920 odjel na lodi Titan z 21.transportem z Vladivostoku domů. 21.transport přijel 4.6.1920 do Terstu. František Sláva byl demobilizován 14.9.1920. Dne 30.7.1923 mu byla výnosem MNO Kanceláře legií č.845000/před. vrácena hodnost šikovatele dnem demobilizace, bez nároku na jakékoliv doplatky náležející k této hodnosti.


Autor: Bernard Panuš