toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:146
Včera450
Tento měsíc:5583
Celkem:757243

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Straka Martin Tisk Email

Martin Straka se narodil 11. listopadu 1895 (1896) ve Staré Břeclavi (Altenmarkt), politický okres Hodonín (politische bezirk Göding), Michaelu Strakovi a Anně Strakové (Darmovzalové), měl 4 sourozence Annu, Františka, Ludmilu a Michaela Straku mladšího. Vystudoval 5 let obecné školy pak 2 roky na měšťanské škole, a poté absolvoval jednoroční lesnický kurz ve Valticích (Feldsberg), kde si rovněž našel zaměstnání jako lesní praktikant, uměl hovořit i psát německým jazykem. Byl národním socialistou.

Do dění první světové války se dostal dne 10. března 1915, kdy byl ve věku 20 let odveden rakouskými úřady a dne 15. března 1915 přidělen k 25. zeměbraneckému pěšímu pluku (25. Landwehr Infanterie Regiment), který sídlil v Kroměříži (Kremsier). Zde absolvoval základní výcvik a také zákopnický výcvik. Pluk spadal pod velení 13. zeměbranecké pěší divize – Vídeň (13. Landwehr Infanterie Truppendivision – Wien).

Kasarny kromeriz

Foto 1: Kasárna zeměbrany – Kroměříž (1901)

20. června 1915 byl Martin Straka povýšen na svobodníka (gefreiter) a 25. června byl spolu se svými kamarády z pluku odeslán na ruskou frontu, kde byl zajat v boji dne 29. září 1915 u Kleváně. Byl spolu s ostatními zajatci odveden do zajateckého tábora ve Večerní Kut v Jekaterinoslavské gubernii.

Po roce v zajateckém táboře se dne 18. září 1916 v Novorosijském Rudniku dobrovolně přihlásil do právě vznikajícího československého revolučního vojska na Rusi. Vzhledem k neustálým průtahům a obavám ruských úřadů a chaotické situaci v upadající ruské říši, mu byl vstup do čs. vojska, stejně jako mnoha dalším, umožněn až o rok později, kdy tedy dne 25. října 1917 byl přidělen v hodnosti střelec (vojín) do zákopnického oddílu 7. střeleckého pluku – Tatranského (2. střelecká divize) v Borispolu a obdržel osobní identifikační číslo 9720. Dne 6. července byl povýšen na svobodníka a 15. listopadu 1918 byl přidělen k 10. rotě.

Rusko 1918 ceske zemljanky na Ukrajine 9. a 10. rota 7. pluku

Foto 2: České zemljanky na Ukrajině 9. a 10. roty 7. Tatranského pluku (1918)

Od 31. července roku 1919 absolvoval s velmi dobrým prospěchem jednoměsíční kurs zákopnických instruktorů na divizní zákopnické škole v Tomsku. 8. srpna byl jmenován svobodníkem zákopníkem a 12. srpna 1919 při kvalifikaci obdržel pořadové číslo dvanáctý (12). Od 1. listopadu 1919 absolvoval s dobrým prospěchem jednoměsíční divizní instruktorský kurz 2. střelecké divize v Tomsku.  Po nesplnění služebních povinností a po neshodě s velitelem byl 16. listopadu 1919 pro neschopnost degradován na střelce.

Spolu se 7. střeleckým plukem se Martin Straka zúčastnil jako řadový vojín bojů proti bolševikům na Sibiři s Východní skupinou (Vladivostok, Spaskoje, Kaul, Tatarská Rizma a Kungur). 1. května 1920 byla Martinovi Strakovi vrácena hodnost svobodníka. Na počátku léta roku 1920 se ve Vladivostoku nalodil na spojeneckou nákladní a transportní parní loď „Dollar“ (Foto 3), která plula do kanadského přístavu Vancouver.

Parník SS Robert Dollar

Foto 3: Spojenecká parní loď „Dollar“

Z Vancouveru spolu s ostatními z transportu lodi Dollar cestoval vlakem po Severní kanadské pacifické trati na východ přes Rocky Mountains a kanadský Národní park. Cesta trvala asi týden a čítala asi 5000 km přes celou Kanadu až na východ amerického pobřeží,  kde byl jejich konečnou zastávkou Valcartier Camp (Foto 4) asi 12km vedle Quebecu. Valcartier Camp byl bývalý letní vojenský tábor ještě z dob 1. světové války, kde se soustřeďovalo kanadské vojsko k přesunu na francouzská bojiště. V tomto táboře pobyl nějaký čas, absolvoval vojenské přehlídky a také prohlídky města Quebec a jeho památek, dokonce se zde naučil částečně francouzsky. 5. července 1920 se spolu s plukem zúčastnil oslav památky Mistra Jana Husa.

Valcartier Camp

Foto 4: Vojenský tábor Valcartier Camp u Quebecu v Kanadě

Dne 14. července se vlakem přesunul spolu se zbytkem 7. pluku a s částí 8. Slezkého pluku z Valcartier Campu do Halifaxu. V Halifaxu se nalodil 15. července 1920 na anglickou parní loď „Belgic“ (Foto 5), která vyplula přes Atlantický oceán směrem k německému přístavu Cuxhaven.

belgic2

Foto 5: Spojenecká parní loď „Belgic“

25. července dorazila loď „Belgic“ do Cuxhavenu. Z přístavu se transport přesunul vlakem přes Hamburg, Jenu, Norimberk do Brodů nad Labem. V Brodech se přesedalo dne 28. července do českých osobních vlaků, které pokračovaly směrem na Plzeň, kam dorazily pozdě večer. V Plzni vlak přečkal do dalšího rána, kdy byl nástup před plzeňskou železniční stanicí, kde proběhlo oficiální přivítání ministrem Národní obrany Dr. Markovičem, velitelem čs. vojska v Rusku gen. Syrovým, zástupci vlády, města Plzně, Sokolů a dalších různých organizací. Po poledni vyrazil transport dále na České Budějovice, Jihlavu, Brno, Bratislavu a Nitru, kam dorazil dne 31. července 1920. V Nitře byl Martin Straka spolu s celým transportem přechodně ubytován v Masarykových kasárnách, a po několika dnech byl propuštěn na tříměsíční repatriační dovolenou.

V září roku 1920 cestoval do Prahy, aby si zde vyřídil dne 16. září legionářské potvrzení podle zákona č.462/1919 Sb., díky kterému pak mohl požívat veškerých výhod, které byly legionářům přiřknuty zákonem č.282/1919 Sb.. Do roku 1921 působil v činné vojenské službě, kdy byl velitelem 6. legionářského oddělení v Kroměříži, podplukovníkem J. Hálou, 2. března propuštěn do civilu a vrátil se do svého rodného domu ve Staré Břeclavi, kde žil až do své smrti 2. března 1965.

Martin Straka

Foto 6: Martin Straka po návratu do vlasti

Foto ze svatby bratra Michala Svatby s Annou Hrdlickovou

Foto 7: Martin Straka (úplně vlevo) na svatbě bratra Michala (pozdějšího zahraničního vojáka za druhé světové války a plukovníka justice československé armády do roku 1948, kdy emigroval do USA) s Annou Hrdličkovou z Lanžhota



Sestavil: Bc. Martin Žižlavský (pra prasynovec Martina Straky)

Zdroje textu:

Vzpomínky Anny Polachové, neteře Martina Straky

Podklady zaslané z VUA Praha

TATRANCI - Dějiny 7. streleckého Tatranského pluku od jeho založenia po návrat do vlasti (www.tatranci.sk)

Zdroje Fotografií:

Foto 1 - http://www.ak-ansichtskarten.de/shop/ak/34/3496054.jpg

Foto 2 - http://www.pamatnik.valka.cz/fotky/241.jpeg

Foto 3 - http://www.electricscotland.com/history/rdollar/memoirsofrobertd02dollrich-11.jpg

Foto 4 - http://shannoninfotce.tripod.com/Concentration99.jpg

Foto 5 - http://www.mhodistributors.com/belgic.jpg

Foto 6 - Osobní archiv Bc. Martina Žižlavského

Foto 7 - Osobní archiv Bc. Martina Žižlavského