Velitel 4.pluku od 4.6.1918 do 7.10.1918

Robert Vobrátílek se narodil 2.6.1886 v Chocni, domovskou obec měl v Chocni, politický okres Vysoké Mýto. Jeho otec se jmenoval František. Na obecné škole byl 5 let v Chocni, poté studoval 8 let na gymnáziu ve Vysokém Mýtě a 10 semestrů na právnické fakultě „pražské univerzity české“. Univerzitu zakončil 2 státními zkouškami. Do legionářských dokumentů uváděl znalost jazyků ruského a německého, slovem i písmem. Živil se jako redaktor národně-sociálního listu „Východočeský kraj“ ve Vysokém Mýtě a přirozeně byl i národně-socialisticky politicky orientován. Před válkou bydlel v Chocni?, byl ženat. Jako jakousi kontaktní adresu do vlasti uváděl v legionářských písemnostech jednak adresu na manželku Annu Vobrátílkovou, Praha VII, Škroupova 160 a dále adresu patrně své sestry Anny Barvové, v Chocni, Poděbradova 16.

Robert Vobrátilek v srbské armádě ( vlevo)

Kdy byl odeveden do rakousko-uherské armády není z dokumentů patrné. 1.10.1909 nastoupil do „školy rezervních důstojníků při 98.pěším pluku jako jednoroční dobrovolník“. 1.1.1911 byl povýšen na kadeta, to již měl pravděpodobně presenční službu za sebou. 1.1.1912 byl pak povýšen na praporčíka (fänricha) a 1.11.1914 na poručíka. Válečná služba v rakousko-uherské armádě se mu oficiálně počítala od 27.7.1914, tedy od počátku války.

Do zajetí se dostal 27.5.1915 v Sinjavě, v Haliči,  jako poručík a velitel roty c.a k.pěšího pluku č.36, pluku známého tím, že jeho podstatná část přešla do ruského zajetí, pluk byl rozpuštěn a na rozdíl od c.a k.pěšího pluku č.28 nebyl nikdy obnoven. V zajetí byl naposledy ve vesnici Msensk, v Orlovské gubernii.

V zajetí byl podle jednoho z dokumentů do 19.1.1916, kdy měl vstoupit do srbské armády, podle jiného se mu služba v rakousko-uherské armádě počítala do 31.3.1916 a podle dalšího byl zajat do 19.4.1916, kdy podal přihlášku do srbské divize. Do čtveřice se v dokumentech uvádím jako datum vstupu do srbské divize 15.7.1916.

V srbské armádě mu byla – jako i jiným – uznána důstojnická hodnost a stal se podporučíkem Srbského dobrovolnického sboru, 1.dobrovolnické divize, 1.pěšího pluku, resp. mladším důstojníkem 3.roty uvedeného pluku. 25.8.1916 byl raněn do levého stehna při bojích u Dobruži a byl evakuován. Léčen byl do 10.9.1916. Mezitím se 8.9.1916 stal velitelem svojí 3.roty. Hned 21.9.1916 byl raněn kulkou do pravého boku, opět evakuován a vyléčen 6.1.1917. 1.2.1917 byl povýšen na poručíka srbské armády. V srbské armádě sloužil celkem 7 a půl měsíce.

Za službu v řadách srbské armády byl Robert Vobrátílek navržen na vyznamenání srbskou stříbrnou medailí Miloše Obiliče s nadpisem „Za chrabrost“ a řádem „Rumunské koruny“ 4.stupně s meči.

Co se týče vstupu nebo zařazení do čs.jednotek, jsou v dokumentech opět zmatky. Podle jednoho z dokumentů byl Robert Vobrátílek do Č.-s.střelecké brigády přeložen 28.2.1917, podle jiného byl do čs.vojska zařazen 10.3.1917.

Nicméně, s platností od 10.3.1917 byl Robert Vobrátílek „na základě nejvyššího potvrzení ze dne 17.srpna 1914,…přejmenován z rovnocenné hodnosti v rakouské armádě na podporučíka ruské armády…“. 10.3.1917 přišel Robert Vobrátílek ke konkrétní jednotce, k 1.č.-s.střeleckému pluku a byl jmenován mladším důstojníkem v 9.rotě. Ovšem téměř vzápětí, 26.3.1917 byl přeložen do 3.č.-s.střeleckého pluku, kam reálně přišel den nato, 27.3.1917, a byl jmenován velitelem 2.roty pluku. 26.5.1917 byl jmenován velitelem I.praporu pluku a 2.6.1917 odevzdal velení 2.roty.

Ve funkci velitele I.praporu a zároveň velitele jednoho z podúseků brigády se zúčastnil bitvy u Zborova.

Dne 3.8.1917 byl jmenován pomocníkem velitele pluku, ale opět ve velice krátké době, 23.8.1917 byl „…přeložen k sformírování 4.Československého střel.pluku…“. 8.9.1917 byl již Robert Vobrátílek u své nové jednotky a byl jmenován velitelem 3.praporu. Velení „přijal“ 19.9.1917.

Robert Vobrátilek

25.10.1917 byl Robert Vobrátílek zvolen za člena „důstojnického soudu cti“.

V době od 4.12.1917 do 17.1.1918 si Robert Vobrátílek zvýšil kvalifikaci a prošel kurzem školy pro rotní velitele při štábu I.č.-s.střelecké Husitské divize. Po návratu z kurzu se 18.1.1918 opět ujal velení 3.praporu.

Zúčastnil se bojů u Bachmače, kde řídil boje u Česnekovky.

26.4.1918 byl jmenován zástupcem (nového) velitele pluku (por.Čečka). V tomto období také jednou prozatímně velel pluku a byl zvolen za předsedu vlakového soudu vlaku (ešelonu) 3.praporu.

Dne 28.5.1918 byly zahájeny v oblastech pobytu 4.pluku boje s bolševiky.

4.6.1918 „na rozkaz raněného velitele pluku Gayera převzal v boji u st.Lipjagy před Samarou velení plukem“. Do funkce prozatímního velitele 4.pluku byl pak jmenován 16.6.1918.

27.8.1918 byl Robert Vobrátílek povýšen na kapitána, což bylo potvrzeno 6.9.1918. O povýšení z podporučíka na poručíka není v dokumentech zmínka. Od 3.do 7.9.1918 byl nemocný a dočasně odevzdal velení pluku.

16.10.1918, v souvislosti s příchodem nového velitele pluku plk.Žáka, byl Robert Vobrátílek opět jmenován pomocníkem velitele pluku, kdy mu byl vysloven dík za velikou a těžkou práci v době nanejvýš zodpovědné.

29.8.1918 byl Robert Vobratílek povýšen na kapitána, kdy v listopadu 1918 byl v souvislosti s jinými rozkazy Čs.sboru přejmenován na majora.. Na začátku září 1918 byl Robert Vobrátílek nemocný a v průběhu této doby byl pluku určen nový velitel pplk.Žák. Robert Vobrátílek se stal jeho pomocníkem.

Autor: Bernard Panuš