toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:53
Včera155
Tento měsíc:3149
Celkem:351780

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
„Vojenská policie“ v legiích Tisk Email

Policie_1

V rámci legií existovalo několik jednotek, které plnili tehdejší funkci rakousko-uherského polního četnictva, resp. dnešní Vojenské policie. V jejich řadách se objevili i bývalí příslušníci nejrůznějších bezpečnostních sborů (četnictva, policie atd.) a počítalo se s tím, že tyto jednotky nebo jejich příslušníci se stanou součástí bezpečnostního aparátu budoucího samostatného státu.

 

V rámci čs.legií v Rusku existoval minimálně od druhé poloviny roku 1917, od dob budování Č.-s.armádního sboru, u každého střeleckého pluku tzv.policejní (strážní) oddíl (v ruštině „komanda“; názvy byly používané nejrůznější). Tak například u 2.č.-s.střeleckého Jiřího z Poděbrad pluku, když byly jeho součásti 10.3.1918 nakládány v Prilukách na vagony, ve 4.vlaku byl umístěn „strážnický oddíl“. 23.2.1918, při ústupu z Ukrajiny, nocovaly části 3.č.-s.střeleckého Jana Žižky pluky v městečku Červonnoe, včetně „strážného oddílu“. 28.11.1917, po příchodu nových vojáků na doplnění 4.č.-s.střeleckého Prokopa Velikého pluku, bylo důstojnickému zástupci Metoději Pleskému nařízeno zbudovat jízdní výzvědný oddíl a „strážní oddíl“. 15.1.1918 měl tento strážní oddíl 30 mužů a velel mu prap.Karel Pospíšil. 5.č.-s.střelecký Pražský T.G.Masaryka pluk se začal formovat ze svého předchozího základu 18.7.1917. Již tehdy byl položen základ „policejnímu oddílu“. K 30.7.1917 oddílu velel prap.Kašák. 25.8.1917 je rozkazem velitele 6.č.-s.střeleckého Hanáckého pluku č.67 nařízeno dobudování chybějících oddílů u pluku, včetně „strážního (policejního)“ – i když tohoto zatím jen na polovičních stavech. 27.10.1917 je ustanoven rozkazem pluku č.140 velitelem tohoto strážního oddílu por.Makrlík. U 7.č.-s.střeleckého Tatranského pluku byl „policejní oddíl“ zformován v srpnu 1917. Když pluk odcházel z Berezaně kde vznikal směrem na východ (do Vladivostoku a pak do Francie na západní frontu, jak se tehdy věřilo), v 1. „ešelonu“ pluku byl i „policejní oddíl“ v síle 21 mužů. U 8.č.-s.střeleckého Slezského pluku nebyla zatím existence policejního oddílu potvrzena, ale lze jí předpokládat. Předchůdcem 9.pluku K.H.Borovského byl 1.č.-s.střelecký záložní pluk, respektive Č.-s.záložní prapor. „Strážní oddíl“ existoval již u záložního praporu, když se tento stěhoval na přelomu srpna a září 1917 z Bobrujska do Žitomíru. Při přejmenování záložního pluku na 9.pluk v srpnu 1918, přešel i „strážní oddíl“ do podřízenosti 9.pluku. Velitelem oddílu byl v té době prap.O.Procházka. Stejně jako pro doplňování vojáky I.divize sloužil 1.zál.pluk, existoval i 2.č.-s.střelecký záložní pluk. Pluky byly početnější (4 prapory místo 3), ale jen proto, aby doplňovaly ztráty. Po příjezdu do Vladivostoku měl být 2.záložní pluk rozdělen a zrušen. Zdá se, že policejní oddíl u něho nebyl postaven. Teprve když došlo k jeho přetvoření na 10.pluk J.S.Koziny, existoval k 24.12.1918 u pluku „strážní oddíl“ pod vedením por.France. Tolik k plukům, které byly součástí výše uvedeného armádního sboru. Situace policejních oddílů v obou dělostřeleckých brigádách a jiných jednotkách není zatím zjištěna. Ostatní známé legionářské pluky (11., 12., oba jízdní) vznikly až později. Úderný prapor nikdy policejní oddíl neměl.

Policie_1

Důstojníci a mužstvo mezinárodní vojenské policie - Vladivostok

Brzo po stažení čs.sboru z protibolševické fronty, přejmenování na Čs.vojsko na Rusi a přeformování ze 2 divizí na 3 divize (s pozměněnou strukturou divizí a pluků), došlo na změnu ve vojensko-policejní službě. 10.2.1919 rozkazem Čs.vojska na Rusi č.13 bylo především provedeno rozdělení na strážnickou [vojensko-policejní] a strážní službu. V rozkazu se uvádí: „K jednotnému řízení služby pro udržení pořádku v posádkových místech a na stanicích železničních v obvodě ubytování československého vojska zřizuji při oboru [úřadu] generál-ubytovatele úřad důstojníka, řídícího strážnickou službu československého vojska“.

Již dříve bylo rozkazem Čs.vojska na Rusi č.10 ze dne 1.2.1919 určen počet strážníků u střeleckého pluku – 1 důstojník, 39 příslušníků řadového mužstva, z toho 10 jízdních a 28 pěších.

K dalšímu upřesnění došlo již rozkazem Čs.vojska na Rusi č.30 ze dne 21.4.1919. V rozkaze byl komplexněji upravován existující stav: „K vykonávání strážnické služby (policejní) v čsl.vojsku na Rusi buďtež zreorganizovány policejní oddíly při střeleckých plucích dle přislaného organizačního řádu strážnické služby, utvrzeného generál-ubytovatelem ze dne 22.února 1919. Přislané organizační řády vstupují v zákonnou platnost dnem jich obdržení. Za strážníky buďtež naznačováni (ponecháni) jen ti, kdo podle uvedeného řádu strážnické službě vyhovují. … Každý příslušník čsl.vojska jest povinnen: a) hlásiti o každém jím objeveném nepořádku, krádeži nebo ztrátě čsl.majetku, jakož i o každém trestném případu veliteli své roty, eskadrony baterie … c) podporovati strážnické orgány při jich služebních výkonech i uposlechnouti jich vyzvání … Strážnické orgány, pokud se nalézají ve službě, požívají ochrany právní. Vnějším odznakem strážníků ve službě jest 6 cm široká červenobílá páska na levé ruce výše lokte. Mimo službu nosí 1 cm širokou červenobílou nášivku nad hodnostním štítkem“. Toto ustanovení rušilo četná dřívější improvizovaná označení strážníků.

Rozkazem Čs.vojska na Rusi č.32 ze dne 19.5.1919 bylo určeno, že: „Strážní oddíly u střeleckých pluků konají policejní službu v rayoně svého pluku … Do rayonu vojenských částí, u kterých nejsou specielní oddíly … budou přiděleni … strážníci z jednotlivých strážnických oddílů střeleckých pluků. … Jako pomocný a výkonný orgán divizních soudů naznačují se při uvedených štábech následující strážnické oddíly… . Následuje opět výčet strážníků u jednotlivých soudů. Pro nás je zajímavá následující věta: „Strážníci k těmto štábům naznačení budou vykonávati službu polního četnictva a naznačováni buďtež pokud možno jen strážníci kvalifikovaní. Za tímto účelem budiž ve vojenských částech [jednotkách] učiněn soupis všech bývalých policejních strážníků, četníků, dozorců věznic neb finanční stráže“.

 

Policie_6pluk

Příslušník policejního oddílu - 6. ČS. střelecký pluk

K dílčím změnám došlo rozkazem Čs.vojska na Rusi č.70 ze dne 26.10.1919: „Dosavadní název „Strážní oddíly“ při střel.plucích mění se na „Strážnický oddíl“ na rozdíl od strážních oddílů a rot, které vykonávají strážní službu a nikoliv strážnickou. … Výzbroj veškerých strážníků sestává ze šavle, revolveru a karabiny (pušky), pokud tyto zbraně jsou v zásobě. Šavli a revolver nosí strážník při všech službách assistenčních, při vyšetřování jím různých případů, při domovních prohlídkách, zatýkání a vůbec vždy, kdy povaha služby nutně nevyžaduje vyzbrojení puškou. Karabinu (pušku) nosí při službách hlídkových, při větších nepokojích a ve všech případech, kdy zájem služby toho vyžaduje. … V případech vyjímečných, kdy je nutno, by přítomnost strážníka nebyla nápadnou, může velitel oddílu naříditi výkon služební bez odznaku, po případě ve výstroji nevojenské“.

Strážnická služba byla popsána i v dobové literatuře: „[Strážnické oddíly] pracují ve shodě s ruskými policejními a jinými úřady, ale povinni jsou vystříhati se jakéhokoli zasahování v jejich kompetenci. Ale vzhledem na neutěšené poměry místní, nepořádky i malou spolehlivost (zvláště podkupnost!) ruské milice, pomáhají veřejnému pořádku a bezpečnosti tím, že snaží se sice pracovati v kontaktě s úřady ruskými, ale někdy zasahují též, když jde o věc po příslušnosti nám nenáležející. Např.v červnu 1919 strážnickým oddílem 4.střeleckého pluku na stanici Irkutsk překráceno bylo massové spekulování jízdními lístky, nebo společně s tajným výzvědným oddělením štábu československého vojska vypátrána a zatčena společnost penězokazů“.

Z uvedeného je logické, že řada příslušníků těchto oddílů hledala svou další existenci v bezpečnostních složkách. Např. 27.2.1920 se dotazoval velitel města Vladivostoku pplk.Wuchterle velitele čs.jednotek na Dálném Východě gen.Čečka na budoucí umístění strážníků vladivostockého strážnického oddílu: „Prosím podporovati moji žádost u ministerstva vnitra v Československé republice, aby bylo počítáno, eventuelně reservováno u četnictva a u policie 100 … míst. … Strážnický oddíl … čítá 100 strážníků vybraných z různých částí lidí, kteří dobrovolně hlásili se k této službě a přejí si i v budoucím sloužiti. Procházejí kurzy mezinárodní policie (americké, japonské, anglické apod.), kurzy japonského džiu-dži-cu, a jsou jim přednášeny a vykládány zákony a pravidla četnická bývalým policejním komisařem v Brně Dr.Báčou“. Tito ruští legionáři byli většinou přijati ke státní policii.

Také u čs.legií v Itálii existoval oddíl vojenské policie složený z čs.vojáků. Službu vojenské policie v Itálii konali karabiníci, obdoba četnictva, jak existovalo u nás. Po vzniku 6.čs.divize na konci dubna 1918 k ní bylo zařazeno několik oddílů těchto karabiníků. 9.8.1918 byla rozkazem č.67 velitelství 6.divize ustavena Národní stráž, de facto skupina čs.karabiníků. Národní stráž byla určena k „udržení pořádku u vojenského soudu a oddílu [divize] Sboru československého“. Národní stráž byla podřízena přímo velitelství divize. Jejím prvním sídlem bylo Castion Veronese. Velitelem se stal ppor.Viktor Müller. Příslušníci Národní stráže měli zvláštní označení na bílo-červených límcových výložkách-důstojníci stříbrný trojúhelník, mužstvo červený a štítky na levém rukávě modré soukenné, důstojníci stříbrně obšívané, mužstvo červeně obšívané. Později obdrželi příslušníci Národní stráže na bílo-červené výložky odznak hořícího granátu, který se ovšem podle fotografií umísťoval i na spodní část štítku. Příslušníci Národní stráže prošli v Itálii 2 měsíčním teoreticko-praktickým kurzem vedeným karabiníky.

 

narodni_straz_detail

Viktor Müller - velitel Národní stráže

Když byla po válce dne 17.listopadu 1918 6.divize rozšířena na armádní sbor o 2 divizích, Národní stráž měla 26 poddůstojníků a příslušníků mužstva, stále pod velením Viktora Müllera, nyní poručíka.

2.1.1919 měl zahájit v Kroměříži, v Komenského škole, činnost kurs pro výcvik příslušníků Národní stráže, která se měla stát jedním ze základů obrozeného čs.četnictva. Kurs měl trvat asi 4 měsíce. Z předmětů uveďme mravouku, sestavování protokolů týkajících se procesů, organický a všeobecný řád karabiníků, nauka o zbraních a střelbě, kázeňský řád vojenský, trestní zákoník, vojenský trestní zákoník, řád vnitřní služby, zákony týkající se veřejné bezpečnosti, zákoník trestního řízení a další. Kurs se měl oficiálně nazývat Škola Národní stráže. Školu měl řídit rotmistr karabiníků Sforni, pomocníky měli být por.Viktor Müller a několik dalších českých důstojníků a vojáků.

O obdobném oddílu u čs.legií ve Francii nic nevíme. Naše jednotky ve Francii nakonec byly nejmenší a nevznikla tu potřeba takové jednotky. Tuto službu pravděpodobně nesli francouzští četníci

Autor: Bernard Panuš
(Tento článek posloužil jako osnova jiného článku uveřejněného ve sborníku III. konference policejních historiků. Bližší informace na www.patracka.cz.)