toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:14
Včera82
Tento měsíc:1130
Celkem:541586

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Dětské tábory - Sudslava, Kamenice - 23. - 24. 7. 2011 Tisk Email

Víkend 23. - 24.7. jsme měli nabitý akcemi (dvěmi). Čekal nás jeden z nejtěžších úkolů, tedy osvěta mezi dětmi, nadějí národa. V sobotu jsme měli sraz u Radka, který se sice neúčastnil, ale měl spoustu potřebného materiálu. Po nezbytných přípravách jsme se rozdělili do dvou vozů a vyrazili na první tábor v pořadí-za skauty na Sudslavu (zde šlo o druhý ročník této akce). Ačkoliv jsme bloudili hned po opuštění HK, s osádkou druhého vozu jsme se nakonec šťastně shledali v jednom motorestu (který možná ani nebyl při cestě). Po vydatném obědě už nebyl čas se zdržovat a vyrazili jsme směrem přímým.

Do skautského tábora jsme dorazili včas, převlékli jsme se a začali s oblíbeným hlavolamem - stavbou palatky. Naštěstí času bylo dost a tak se nám povedlo postavit vskutku skvostné postmoderní dílo určené na spaní. Poté již přišel čas, po šesté hodině se seběhli děti, vedoucí a dokonce i pár rodičů, kteří po návštěvním dnu zůstali déle, aby si poslechli, co že to ti legionáři byli. Po historickém „intru“ v podání Bena následovalo přestavení uniforem-ruských, francouzských a italských legií, dokonce se v našich řadách našel i jeden ušatý voják z dob první republiky. Celá přednáška se odehrávala spíše v duchu přátelského rozhovoru, probíraly se nerůznější aspekty života legionáře, od výše jeho platu přes parametry jeho zbraní po celkovou podobu hospodářství čs. legií. Když byla témata vyčerpána a my rovněž, pozvali nás skauti na večerní opékání buřtů, které jsme si nemohli nechat ujít. Po vydatném opékání jsme vyrazili na výlet do místní polomské restaurace, kterou jsme si pamatovali z minulého roku (hlavně lekce angličtiny které jsme dostávali cestou zpět). Zde nás stihla jedna blahá a jedna neblahá příhoda. Blahé bylo, že ihned po našem příchodu do restaurace místní štamgasti poznali, co že to máme za uniformy (v hospodě se člověk nejvíc dozví), předešlo se tedy trapným otázkám typu „kde máte rudé hvězdy“ či „vy ste poláci“? Neblahé však bylo to, že jediný volný stůl byl pod portrétem stárýho Procházky (evidentně pod ním nikdo z místních nechtěl sedět). My jsme však zatli zuby a vypili jsme si svoje, i když na nás z toho obrazu tak divně koukal. Ráno nebylo ani zdaleka tak krušné jak by kdokoli čekal, v pořádku jsme se zúčastnili snídaně a ranního rozkazu, pak již byl čas se rozloučit a vyrazit směr na Humpolec.

Cestou jsme museli vysadit jednoho člena posádky kvůli potřebě dostat se do HK před šestou hodinou, nezbylo tedy než mu vyhovět a pokračovat dál bez něj. Po cestě jsme projížděli kolem památníku obce Ležáky, rozhodli jsme se proto, že toto místo navštívíme. Památník vypálené obci je velice důstojným místem, krásně značeným a upraveným, jediným špatným dojmem zde byli pouze místní rybáři, kteří nedbaje na pietu místa, zde tahali z vody jednu tlustou rybu za druhou. Po prohlídce celého památníku (který se rozkládá na celé tehdejší ploše vesnice), návštěvě muzea a rozhovoru s jedním pánem který se zajímal o legie, jsme opět vyrazili dále. Cestou samozřejmě nechyběl nezbytný oběd. Když jsme dorazili na dětský tábor v Kamenici u Humpolce, hned po přátelském přivítání jsme začali připravovat nezbytné instrumenty pro náš výklad. Přednáška se opět setkala s velkým úspěchem, ačkoli místní děti nás ještě neznaly a byly o poznání stydlivější. O to větší úspěch měl pak závěrečný kvíz o zajímavé knihy a brožury. Po ukončení přednášky již naše dva vozy neměly společnou cestu, proto jsme vyrazili každý po svém.

Vzato kolem a kolem, jednalo se o vydařený víkend a nezbývá než doufat že si děti něco z výkladu ponesou v sobě dál.


Autor: Petr Čížek


Fotogalerie