toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:12
Včera82
Tento měsíc:1128
Celkem:541584

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Pochod Horní Malá Úpa - Bobr - 25. - 27.2.2011 Tisk Email

Na zimní přechod Krkonoš, pořádaný našimi přáteli z Mladé Boleslavi, jsme se těšili již od minulého ročníku. Na Pivoňovu chalupu, kde jsme byli ubytováni,  jsme s předsedou dorazili se značným předstihem, rozhodli jsme se tedy nasát trochu horského vzduchu v místní hospodě. Pivo zde bylo dobré, po nějaké době se k nám přidali Venca a Pepa, nový nadějný člen naší roty. Krátce na to se ozval i Pivoň že mladoboleslavská skupina již dojela na místo a chalupa je tudíž odemčená, dopili jsme tedy dvě piva a vyrazili jsme.

Zde nás očekával již výše zmiňovaný velitel výpravy Pivoň, Jirka, Honza a Michal, posléze dojeli plzeňáci Kaffu a Véna zvaní ,,Tutani´´. Po zbytek večera jsme se plně koncentrovali na zítřejší pochod, na krátkém brífinku nám potom velitel oznámil že naším cílem bude pronásledování polských nepřátelských bojůvek brousících si zuby na naše pohraničí.

Ráno jsme byli probuzeni až nepříjemně. Po bleskové rozcvičce jsme se oblékli do plné polní, Vašátkovci a plzeňáci do ruské, mladoboleslaváci do nově našitých, krásně modrých francouzských, a vyrazili na autobus, který jsme dobíhali na poslední chvíli. Po jednom přestupu a cca 1,5 hodině cesty jsme vystoupili na zastávce Pomezní boudy, tradičně jsme se vyfotili u pamětní desky četníkovi zastřelenému při obraně celnice a vyrazili jsme na cestu. První zastávka na sebe nedala dlouho čekat, bylo nutno se před cestou posilnit v jedné z místních restaurací. Mezi polévkou a hlavním chodem jsme dostali menší prověrku našich znalostí, aby nejen tělo bylo procvičeno. Po jídle už nebyl důvod se nadále zdržovat a vyrazili jsme pěšky, Tutani místy i lyžmo. Cesta nám ubíhala celkem rychle a příjemně, velkým zpestřením bylo hlavně pozorování Vény, lyžováním nepolíbeného, kterak se válí s lyžemi ve sněhu. O několik zastávek, pádů a hospod dále jsme, již značně vyčerpaní, dorazili na poslední zastávku před nejtěžším úsekem cesty. V jakési horské chatě plné podnapilých individuí jsme si dali čaj a jali se, doprovázení psem hostinského který nás pronásledoval téměř celý zbytek cesty, než si ho vyzvedl jeho pán, sestupovat do Bobru, vsi kde se nacházela naše základna. Cesta to byla velmi těžká, neboť byla z kopce a ještě k tomu umrzlá a naše okované boty byly jako neřiditelné brusle. Teď jsme se již nesmáli Vénovi že padá, padali jsme totiž všichni kromě psa. Dodnes pláči při pohledu na svoji promačkanou polní láhev a tabatěrku. Sestup jsme nicméně zvládli všichni bez větší újmy, zbytek cesty byl již po silnici a tudíž relativně bezpečný. K večeři jsme pojedli pohankovou kaši, spočítali jsme hlavy polských turistů, Pivoň vyhlásil výsledky soutěže (nebudeme zveřejňovat) a usnuli jsme spánkem spravedlivých.

Ráno jsme se po vydatné snídani pustili do úklidu našeho útočiště a vyrazili jsme do trutnovského muzea, kde se bude v létě konat výstava s tématikou čs.legií v režii ČSOL Mladá Boleslav, na které se také budeme podílet (což je však jiná historie a jistě se o ní na našich stránkách dozvíte). Po poradě a návštěvě místního depozitáře jsme zmoženi vyrazili k domovu, přemýšlejíce, jestli nám nohy upadnou hned, nebo až za chvíli.

Děkujeme: Pivoňovi za skvělou akci, všem ostatním za skvělou společnost a mně tentokrát ne, jsem skromný


Autor: Petr Čížek
Fotogalerie