František Hůzl se narodil 22.5.1896 v Nadějkově, okr.Sedlčany a byl příslušný tamtéž. Před válkou se živil jako kočí, byl svobodný.

Do rakousko-uherské armády byl odveden 8.6.1916. 28.8.1916 nastoupil vojenskou službu u c.k.zeměbraneckého pluku č.28, jehož velitelství bylo v té době v Linci. Po absolvování nutného výcviku sloužil na ruském a poté na italském bojišti ve III.praporu 10.polní roty uvedeného pluku. Zajat byl 19. nebo 20.8.1917 u řeky Adiže poblíž městečka Kanal (Canale) jako střelec výše uvedeného 28.pluku.

V zajetí byl, jak sám píše, v zajateckém táboře „Čividale“ u města Udine, později v táboře Vittorie na Sicílii. Někdy v roce 1918 se dostal do tábora Padula. To bylo jedno ze shromaždišť čs.zajatců. Zde se František Hůzl přihlásil 8.3.1918 do zajatecké organizace Čs.dobrovolnický sbor a složil v přítomnosti Čapka a jiných představitelů sboru čestný slib. V jiných materiálech se považuje den 6.3.1918 přímo za datum přihlášení do čs.vojska.

V dubnu 1918 byl přidělen do „6.formace“ (myšlen je 6.pracovní prapor) a odjel pracovat při opevňovacích pracích ke „Gustoze“. Pracovní prapory byly krátkodobé překlenovací formace, než italská vláda povolila formování skutečných bojových jednotek. V pracovním praporu byl František Hůzl de iure stále zajatcem, jako místo jeho posledního pobytu v zajetí je uváděna právě Custoza. V rámci pracovního praporu podepsal František Hůzl 17.4.1918 přísahu (dobově nazývanou slib), která už zavazovala k vojenské službě pro čs.národ.

24.4.1918 (jinde se uvádí 17.4.1918) byl přidělen k 34.čs.střeleckému pluku (tehdy 4.čs.střelecký pluk) a to k 6.rotě. Hned 26.4.1918 byl převelen k 7.rotě, III.četě téhož pluku. Pluk byl tehdy ve Foligno. Z Foligno odjel František Hůzl v nezjištěný čas s plukem do Spoleta. Ze Spoleta byl odeslán 29.5.1918 do kurzu „vrhačů plamenů“ do Montecchio. Po absolvování kurzu přijel přes město Ferara na frontu. Pobyt na frontě se mu počítal od 15.7.1918.

Není známo, zda se zúčastnil nějakých bojů.

Po skončení války, před odjezdem z Itálie, byla původní čs.divize (4 pluky a divizní jednotky) rozšířena na čs.sbor (2 divize, celkem 6 pluků a sborové jednotky). V rámci rozšíření docházelo i k reorganizacím. František Hůzl odevzdal plamenomet a stal se zákopníkem, stále u 34.pluku, II.praporu, technické roty. Službu zákopníka konal i na Slovensku v roce 1919.

Od 18.5.1919 byl v záložní nemocnici v Uherském Hradišti a poté v Olomouci. 3.7.1919 se vrátil z nemocnice k 34.pluku, 7.rotě. 16.9.1919 byl odeslán na 6 dní na dovolenou. Služba v legiích se mu počítala do 31.12.1919.

Obdržel vyznamenání Čs.revoluční medaili a italskou Fatiche di Guerra.

29.11.1919 nastoupil František Hůzl k četnictvu jako četník na zkoušku. V květnu 1920 sloužil na četnické stanici v Českém Krumlově č.32 (oddělení Prachatice č.22). V lednu 1930 uváděl jako bydliště Tibavou, okr.Sobrance, Slovensko a byl tehdy praporčíkem četnictva.

(Texty z výstavy v Praze - o legionářích - četnících, policistech.)