toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:81
Včera160
Tento měsíc:3022
Celkem:351653

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Chramosta Dobroslav Tisk Email

Dobroslav Chramosta se narodil 28.7.1893 otci Jakubovi v obci Moravské Bránice, politický okres Brno, příslušný byl tamtéž. Příbuzné měl ještě v Ivančicích. Chodil 3 roky do obecné školy v Moravské Bránici, poté 3 roky do měšťanské školy v Ivančicích a nakonec 3 roky do odborné krejčovské školy ve Vídni. Tak se z Dobroslava Chramosty stal před válkou dámský krejčí v Brně.

Jako zvláštní schopnosti uváděl později v legiích znalost německého jazyka slovem i písmem a znalost jízdy na kole. Jako svou politickou příslušnost uvedl v legiích Sokol. Před válkou byl svobodný, katolík.

Do rakousko-uherské armády byl odveden v roce 1914, 14.10.1914 pak nastoupil službu u c.a k.pěšího pluku č.8, který měl v tu dobu sídlo velitelství v Brně. Se stejným plukem pak vytáhl na bojiště světové války. Měl hodnost pěšáka, i když se v některých dokumentech objevuje nesprávná hodnost střelec (určená pro zeměbranu). Ve svých pamětech o tom píše: „Po krátkém výcviku u 8. regimentu v Brně, ještě před vánočními svátky jsme byli dopraveni na ruskou frontu do Haliče, kde jsem poblíž Dubice složil svůj první válečný křest. Avšak ještě před odjezdem z Brna jsem se účastnil s revolučním hnutím Maffie rozšiřovaní proklamací ruského velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče mezi vojskem. V roce 1915 jsem se zúčastnil bojů poblíž Lublína a Ivangrodu s německou divizí, k níž jsme byli přiděleni…“. Podotýkáme, že za rozšiřování uvedených letáků mu hrozil trest smrti.

Dobroslav Chramosta byl zajat jako pěšák a příslušník uvedeného 8.pluku 20.8.1915 u Klevaně (jinde se uvádí 3.9.1915 – jedná se zřejmě o převod data z pravoslavného na katolický kalendář). V jednom z dokumentů o zajetí se o Chramostovi píše již jako o desátníku. Jako místo jeho posledního pobytu je uveden Žitomír. Dobroslav Chramosta, jak i sám uvádí ve svých pamětech, však nebyl v zajateckém táboře, ale pomáhal ruským orgánům. Byl v lazaretu zbudovaném ruským spolkem Svaz měst (ZEMGOR): „[V Žitomíru]…si mne na nějaký čas ponechal správce etapní nemocnice (bolnice) Dr.Ivan Ivanovič Derevinski jako sanitáře a pomocníka v kuchyni“. Jinde píše, že pracoval pro ruský Červený kříž, který se zřejmě staral o praktický provoz v nemocnici. Z Žitomíru zajížděl občas do blízkých obcí Vysoká a Vinohrady, kde žili čeští sedláci. Tam četl české noviny, seznámil se s čs.odbojovým hnutím a přihlásil se do České družiny. Protože stále nebyl do čs.vojska povoláván, rozhodl se konci dubna 1916 odjet přímo do Kyjeva do kasáren. Na radu čs.vojáka, kpt.Ducháčka, ovšem do vojska vstoupil přes několikadenní pobyt v zajateckém táboře v Dárnici u Kyjeva. Jak sám vzpomíná: „…mezi zajatci jsem i přes potíže způsobené Austrofily rozvinul protirakouskou agitaci a tak se mi podařilo získat asi 30 dobrovolníků, většinou z Moravy…“.

Dobroslav Chramosta se 1.5.1916 v Kyjevě přihlásil do čs.vojska, ke stejnému dni byl do vojska i zařazen. Měl hodnost střelce a bylo mu později přiděleno osobní číslo 16397. K 7.5.1916 byl pak konkrétně zařazen do nestrojového (nebojového) stavu záložní roty 1.č.-s.střeleckého pluku: „Dne 7.5.1916 jsme opustili zajatecký tábor v počtu asi 60 dobrovolníků – a my jsme byli povoláni do Kijeva a vřazeni v zápasnou [záložní] rotu na Moskovskoj ulici. Dvakrát denně jsme chodívali na cvičení a život zde byl celkem veselý“. 27.6.1916 po skončení výcviku odjel Dobroslav Chramosta do Bereziny a pak do Okonska, kde vykonal přísahu podle pravoslavného rituálu na prapor České družiny.

23.7.1916 byl formálně přeřazen ze záložní roty do 5.roty 1.pluku, dne 9.8.1916 pak do 4.roty 1.pluku. 15.8.1916 odjel Dobroslav Chramosta spolu s 12 dalšími čs.vojáky na frontu do Karpat, k uvedené 4.rotě. Jak sám uvádí, bylo to v době ofenzívy gen.Brusilova. 21.8.1916 dojel k rotě, do údolí řeky Zembroně. Později se s rotou přemístili k řece Bystřici. Roty pluků Č.-s.střelecké brigády v té době stále konaly službu průzkumníků, jako za časů České družiny, rozdělené mezi různé ruské jednotky. Dobroslav Chramosta vzpomíná Rylský pluk. 29.9.1916 utrpěl poranění zápěstí levé ruky, ale léčil se jen ve frontovém pásmu. Během zimy a přes vánoce 1916-17 byl Dobroslav Chramosta s rotou v pozici v úseku tzv.Černého vrchu.

8.1.1917 (jinde je uvedeno 9.1.1917) byl střelec Chramosta přidělen ke strážnímu (možná vojensko-policejnímu?) oddílu 1.pluku. Ve svých pamětech o tom nepíše.

Ovšem o lednu 1917 uvádí: „V krutých mrazech, při jedné noční rozvědce mi namrzla poraněná ruka a tak jsem byl 10.1.1917 odeslán lékařem ke štábu 1.pluku do Remčic u Sáren…“. Na základě uvedeného zranění byl dne 26.4.1917 odeslán na léčení do Kirillovské nemocnice v Kyjevě. Tato nemocnice, s lékařským personálem složeným převážně z ruských Čechů, byla již předtím vybrána, aby se starala o raněné čs.dobrovolníky. Po léčení dostal zdravotní dovolenou, kterou strávil v české rodině Hrubých ve výše jmenovaném Vysokém. 26.5.1917 se Dobroslav Chramosta vrátil z léčení, asi ke štábu pluku (sám píše o 25.5.1917 jako o návratu z dovolené).

1.6.1917 odjel podle svých vzpomínek ze stanice Sarny do oblasti Zborova. 4.6.1917 dojel s ostatními do Tarnopolu, dále jel přes Prunatin do Jezerné. V Jezerné se fakticky opět zařadil do své 4.roty. Jeho velitelem byl v té době por.Kutlvašr, později velmi známý čs.generál. 8.6.1917 s plukem odešel z Jezerné do zákopů.

Od 19.6.1917 se Dobroslav Chramosta oficiálně účastnil bojových operací v souvislosti s bitvou u Zborova. Samotná bitva u Zborova se konala dle našeho kalendáře 2.7.1917 a dle pravoslavného právě 19.6.1917. Pravděpodobně za zborovské boje byl vyznamenán 21.10.1917 křížem sv. Jiří IV.stupně (na několika místech je uvedeno a pak přeškrtnuto slovo medaile).

20.6.1917, po bitvě u Zborova, byl pluk v pozici vystřídán ruskými jednotkami a odešel do Krásna na odpočinek. 25.6.1917 se pluk přesunul do Bohdanovky.

To již je ale ruská armáda v rozvratu. 29.6.1917 byl Dobroslav Chramosta odeslán jako příslušník 1.pluku do pravomoci štábu I.gardového sboru, aby zde oficiálně konal službu průzkumníka. Neoficiálně o tom ve svých pamětech píše: „Dne 26.6.1917 jsem byl s několika bratry poslán do Malé Plauče ku Kvardějskému ruskému korpusu za účelem udržování dobré nálady mezi tamním vojskem…naše námaha se ukázala marnou a tak jsme dne 5.7.1917 opustili Kvardějský korpus…“. 11.7.1917 se Dobroslav Chramosta vrátil ke svému 1.pluku.

Mezitím, jak píše, 7.7.1917 udělala německá vojska protiútok, prorvala frontu a začal tzv.tarnopolský ústup. V rámci ústupu se účastnil bojů u: „Bohdanovky, Pšandy, Trembovli a bojových rozvědek v Ivanovce a Kočovce…“. V pamětech uvádí ještě několik dat a míst, kterými na ústupu prošel. Pluk nakonec skončil v zázemí, byl od 27.7.1917 ve Velké Berezině u Poloného. Zde 5.8.1917 zažil návštěvu T.G.Masaryka u pluku.

Od 8.9.1917 se střelec Dobroslav Chramosta podílel na vzniku právě budovaného 4. č.-s.střeleckého Prokopa Velikého pluku, byl zapsán u 1.roty 4.pluku. Ke dni 19.10.1917 byl do nového pluku přidělen a 6.11.1917 byl pak z 1. do 4.pluku přeložen a ze seznamů 1.pluku vyškrtnut. Sám uvádí: „20.10.1917 jsem byl odvelen jako instruktor do utvářejícího se 4.pluku v městečku Romanov…“.

26.11.1917 byl Dobroslav Chramosta povýšen na svobodníka a 29.11.1917 „přidělen k učebné komandě“, tedy zařazen do poddůstojnické školy. Po 2 měsících, 22.1.1918 „s dobrým prospěchem končil kurs učebné komandy“. Na základě toho byl 31.1.1918 povýšen na desátníka. Pravděpodobně se vrátil do své 1.roty.

Prodělal ústup z Ukrajiny. Se 4.plukem se zúčastnil bojů proti bolševikům od 28.5.-8.6.1918 ve Rtiščevě, Bezenčuku, u Lipjag, v Samaře. Mezi 10.6.-20.6.1918 bojoval v Syzrani a v Chvaliinsku. A konečně od 28.7. do 1.10.1918 byl ve všech bojích pluku na nově zbudované protibolševické Nikolajevské frontě. Ve svých vzpomínkách k tomu uvádí mnoho podrobností, které je také možné si najít v příslušné literatuře.

Asi na základě získaných zkušeností byl 11.1.1919 ustanoven instruktorem v plukovní poddůstojnické škole.

To již se jeho služba v legiích pomalu chýlila ke konci. 17.6.1919 (jinde 19.7.1919) byl Dobroslav Chramosta v Irkutsku „vojenskou lékařskou komisí [při štábu I.divize – pozn.aut.] uznán neschopným vojenské služby vůbec a určen k odeslání do vlasti, vymazán ze seznamu pluku“. Jako příčina je zejména uváděna „atrofie svalů levé ruky“. Sám uvádí, že 4.pluk opustil 5.6.1919, ke komisi jel do Nižně Udinska a dne 22.6.1919 odjíždí rovnou do Vladivostoku. 22.6.1919 potvrzují i oficiální záznamy. Ve svých pamětech cestu opět dosti podrobně popisuje, začíná si všímat etnografických zajímavostí. 2.7.1919 byl Dobroslav Chramosta již ve Vladivostoku.

12.8.1917 začíná, jak sám píše, evakuace 4.invalidního transportu. 13.8.1919 odplul Dobroslav Chramosta s lodí Heffron z Vladivostoku směrem k vlasti. Cesta se mu však zdramatizovala, když cestou k mezipřistání v Japonsku, v noci z 15. na 16.8.1919, loď uvízla na mělčině. Pro Dobroslava Chramostu to znamenalo několika měsíční pobyt v Japonsku a poznávání japonské kultury. 31.10.1919 opravená loď Heffron odplula z přístavu Kobe směrem k Šanghaji a dál do Evropy. 9.12.1919 proplula loď suezským průplavem a 17.12.1919 doplula do Terstu. 22.12.1919 byl Dobroslav Chramosta v Českých Budějovicích a 23.12. přijel domů, do Moravských Bránic.

Demobilizační záznam Dobroslava Chramosty nese datum 28.6.1922. Po válce ještě obdržel čs.válečný kříž, revoluční medaili, spojeneckou pamětní medaili a asi v roce 1948 zborovskou pamětní medaili.

Po válce se Dobroslav Chramosta stal příslušníkem Stráže bezpečnosti, tedy policistou.


Autor: Bernard Panuš

(Texty z výstavy v Praze - o legionářích - četnících, policistech.)