toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:81
Včera160
Tento měsíc:3022
Celkem:351653

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Havlíček František Tisk Email

František Havlíček se narodil 11.5.1886 (jinde se uvádí 11.6.1886) v Nechanicích, okr.Hradec Králové, kam byl i příslušný. Pravděpodobně již před válkou bydlel v Nechanicích č.280. Dokumentace v jeho složce nám neumožňuje v celém obvyklém rozsahu rekonstruovat jeho předválečný život. Víme, že vychodil 5 tříd obecné školy. Poté byl buď dělníkem nebo, jak jinde sám uvedl, hudebníkem. Uváděl znalost jazyků českého, ruského, polského a německého.

Do rakousko-uherské armády byl odveden 20.10.1907. Základní vojenskou službu si odbyl v c.a k.pěším pluku č.18. Do zálohy odešel 15.10.1910.

Mobilizován byl 26.6.1914. Nastoupil ke svému 18.pěšímu pluku. Během bojů byl raněn do pravé nohy. Zajat byl v Plevnu 14.9.1915 v hodnosti desátníka. Od 28.9.1915 byl v zajateckém táboře v Darnici.

2.8.1916 (jinde 1.8.1916) vstoupil dobrovolně do čs.vojska. Přihlásil se v Darnické české kanceláři. Byl zapsán do 1.č.-s.střeleckého pluku do nestálého stavu 1.záložní roty. Jinde je uvedeno, že k 1.pluku přišel 14.9.1916. 26.10.1916 byl převeden do 9.roty 1.č.-s.střeleckého pluku, která se měla stát jedním ze základů budoucího 3.pluku. 6.12.1916 přijal pravoslaví a jméno Nikolaj. Účastnil se bojů proti Rakousko-Uhersku.

27.3.1917 byl oficiálně převeden do nově se tvořícího 3.č.-s.střeleckého pluku. K novému pluku přišel 30.3.1917 a byl zapsán k 1.rotě. 30.3.1917 obdržel 21 dní dovolené do Charkova. Z dovolené se vrátil 22.4.1917. 6.5.1917 byl odeslán na léčení do Kirillovské nemocnice v Kyjevě. Tato nemocnice měla české lékaře a byla ruskými vojenskými úřady oficiálně určena pro léčení čs.dobrovolníků. Jinde se uvádí, že se dostal do vojenské nemocnice ve městě Sarny. Po léčení dostal 20.5.1917 ještě 1 měsíc dovolené do Charkova a byla mu vyplacena podpora 21 rublů. V Charkově zůstal jen 14 dní a byl odtud údajně odeslán ke své jednotce. K té se ale podle vlastních slov nedostal, protože Č.-s.střelecká brigáda tou dobou ustupovala od Zborova. Problémy měly vzniknout ještě před Tarnopolským ústupem. Mezitím byl 31.7.1917 pro více než 2 měsíční nepřítomnost u 1.pluku vyškrtnut z jeho seznamů, což byl obvyklý postup.

Kde přesně byl od své zdravotní dovolené se nepodařilo z materiálů přesně zjistit. V poválečném dotazníku je uvedeno, že na důvody, proč se k čs.vojsku již nehlásil „žádné svědky nemá“. V následujícím období dostal podle vlastních slov v Jekatěrinoslavi 3 měsíce dovolenou. Jak se tam dostal nevíme. Na dovolenou odjel ke svému bratrovi do Irkutska. Po válce uváděl-bez dat: „Že sem k části svojí nemohl, jelikož sem byl po dovolené v Jirkutsku u přehlídky u vojenské komise a oni mě poslaly zase do nemocnice gde sem znovu proležel celý měsíc a potom mě propustily a dostal jsem zas jeden měsíc dovolene a dyž jsem si ji odbyl tak sem šel k vojennomu načálníku a prosil jsem aby mě odeslaly k části [k jeho vojenské jednotce] – a om mě řekl že až bude věči transport, tak že mě otpravěj sním. –a nato tam byl asi za tři dní převrat junkeři [studenti vojenské školy] s bolševikama se mazaly – a trvalo to 7 dní. Tak sme potom nemohli jet – a tak mě tam zůstaly všechny dokumenty“. Boje mezi bolševiky, kteří pokračovali v postupném uchvacování státu po státním převratu, a mezi junkery, důstojníky a kozáky probíhaly v Irkutsku od 21. do 30.12.1917.

V dokumentech je dále uvedeno, že z Irkutska odjel František Havlíček se svými 2 bratry s projíždějícím 8.č.-s.střeleckým Slezským plukem do Vladivostoku. Jsou zde uvedeny dokonce místa poválečného působení bratrů – Stanislav Havlíček byl u železničního pluku v Pardubicích a Karel Havlíček byl u finanční stráže v Toruni, pošta Volová, Podkarpatská Rus. Bratři byli asi dotazováni, jejich odpovědi jsme nenalezli. Doplňujeme, že první vlaky 8.pluku odjely z Penzy (u Volhy) 1.4.1918 a poslední dorazily do Vladivostoku 10.5.1918. Někdy v této době projížděly i Irkutskem.

11.5.1918, když přijel František Havlíček s 8.plukem do Vladivostoku, měl se ihned hlásit na sborné stanici. Neudělal to a uvedl k tomu: „…a potom proč sem se nehlásil od osmího pluku je následovně, Dyž sem dostal ten atestát  od 8.pluku tak sem tam ještě byl asi 3 dni – a potom sem se dozvěděl že je na druhé rječce [Druhá Rječka – část Vladivostoku] moje sestřenice. Tak jsem šel k ní a byl sem tam asi 7 dní a potom sem šel ke štábu do Vladivostoku] – a tam sem se přihlásil u děžurného [službukonajícího dozorčího] důstojníka. Byl to Br.Praporčik jehož méno neznám. A om mě poslal na zborný punkt [sbornou stanici]. A tam sem přišel a hlasil sem se tam u br.Šikovatele a on mi řekl abych si někam lehl gde je místo. …“.

Podle dokumentů se František Havlíček přihlásil na sborné stanici na První Rječce ve Vladivostoku až 9.7.1918.

V nezjištěný den se F.N.Havlíček stal příslušníkem 1.roty čs.posádky města Vladivostok.

9.8.1919 zasedala ve Vladivostoku lékařská komise, která stanovila diagnózu F.N.Havlíčka „těžký chronický follikulární zánět spojivek“, určila ho „k vojenské službě neschopným“ a předurčila ho k evakuaci do vlasti na lodi Capetown Maru na den 27.10.1919.

10.10.1919 byl František Havlíček odsouzen čs.vojenským soudem čs.jednotek Dálného východu do vězení na dobu 2 měsíců zostřeným 1 postem týdně pro trestný čin „porušení cti čsl.vojska a opilství“.

Do vlasti se František Havlíček vrátil 28.12.1919 lodí č.10 jako střelec 1.strážní roty Vladivostocké posádky. Demobilizován byl doplňovacím okresním velitelstvím v Hradci králové 9.4.1920, propuštěn byl jako zdravý. Legionářská služba mu byla nakonec, přes jeho výlety po ruské zemi, uznána v roce 1925 od 2.8.1916 do 31.12.1919.


Autor: Jiří Charfreitag