toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:21
Včera176
Tento měsíc:3293
Celkem:351924

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Motl Jaroslav Tisk Email

Jaroslav Motl se narodil 5.5.1894 v Gluchově, okr. Gluchov, v Sasku. Příslušný ovšem byl do Smíchova, okr. Smíchov. Bydliště ve vlasti uváděl na Smíchově, Ferdinandovo nábř. 27.

Ke školní docházce Jaroslava Motla víme jen, že vystudoval osmileté gymnázium v Praze-Smíchově. Studium zakončil maturitou. Před válkou byl právníkem. Byl svobodný, evangelík augsburského vyznání, hlásil se ke členství v Sokolu. Jako své zvláštní schopnosti uvedl v legiích jízdu na koni a znalost jazyka německého, ruského, srbského a francouzského.

Válečnou službu prodělal v c.a k.pěším pluku č.102, s předválečným sídlem velitelství v Benešově, v letech 1914-1915 jako jednoroční dobrovolník. Zajat byl 23.9.1915 v Lucku jako kadet, stále jednoroční dobrovolník a velitel čety uvedeného pěšího pluku č.102 po 4 měsících pobytu v zákopech.

Do srbské armády se přihlásil 1.4.1916 (jinde je uvedeno 1.5.1916). V srbské armádě sloužil od 1.5.1916 v I.dobrovolnické divizi 2.pěším pluku jako podporučík a velitel čety. V některých dokumentech se objevuje datum 1.6.1916 – jedná se pravděpodobně o datum povýšení do hodnosti podporučíka nebo o datum skutečného zahájení služby v Srbské dobrovolnické divizi. Čs.vojáci – bývalí jednoroční dobrovolníci – procházeli srbskými kurzy a byli pak za bojové zásluhy a dle potřeby povyšováni na důstojníky. Jinde v záznamech se také objevuje poznámka, že Jaroslav Motl velel 65 lidem své čety a konal i službu zástupce velitele roty.

Srbská dobrovolnická divize byla zahraniční jednotka srbské královské armády, tvořená srbskými důstojníky a jihoslovanskými (srbskými, chorvatskými, slovinskými atd.) zajatci, bývalými příslušníky rakousko-uherské armády. Začala být vytvářena již na přelomu zimy 1915/1916, centrum formování bylo v Oděsse na jihu Ruska. Již zmíněný kádr srbských důstojníků do Ruska přijel v dubnu 1916. Je třeba si uvědomit, že v uvedené době bylo Srbsko po těžkých bojích již dobito a okupováno. Srbsku ovšem zůstala vláda – nyní v exilu, zahraniční velvyslanectví a bylo uznáváno jako stát. Menšina jeho evakuované armády v počtu asi 100000 vojáků se reorganizovala na ostrově Korfu. Srbské vedení šahalo po každé příležitosti, kterou by rozmnožilo svojí sílu. Byla prováděna náborová akce po celém světě mezi krajany a vznikla též uvedená Srbská dobrovolnická divize.

Do Srbské dobrovolnické divize se dostali většinou Češi, kteří byli zajatí na východní frontě, v Rusku. Tito čs.dobrovolníci  byli již mnohdy přihlášeni do České družiny, ale urputné boje čs.politického vedení o moc nad odbojem v Rusku, které o měsíce a roky oddalovali jejich nástup do čs.jednotek a současně povolení ruské vlády srbským složkám, že mohou přijímat i české vojáky mnohé vedl k přesvědčení, že proti společnému nepříteli je možné bojovat i v řadách srbských jednotek. Do řad Srbské dobrovolnické divize se posléze dostalo asi 90 důstojníků a 200-300 vojáků. Zejména čs.důstojníci – přirozeně nižších hodností - tak byli rozeseti snad v každém srbském pluku.

Bojové nasazení Srbské dobrovolnické divize souviselo s úsilím dohodových vlád přesvědčit Rumunsko, aby vstoupilo do války proti Bulharsku, Rakousko-Uhersku a Německu. 27.8.1916 vypovědělo Rumunsko válku centrálním mocnostem. Srbská dobrovolnická divize, spolu s dalšími jednotkami, očekávala tento krok u Dunaje, na rusko-rumunské hranici. 6.9.1916 se vojáci Srbské dobrovolnické divize dostali do prvních bojů na rumunském území. Na podrobnější popis těchto bojů zde ovšem není místo a nelze než odkázat na nemnohou literaturu.

Jaroslav Motl se zúčastnil bojů u Dobruži, Tenidereši a Kokardži. 19.9.1916 byl při těchto bojích raněn. Později byl za boje v rámci divize vyznamenán ruským řádem Sv. Anny III. stupně s meči a bantem.

Boje v Rumunsku byly neobyčejně tvrdé, za  14 dní, od 6. do 20.9.1916 divize ztratila 40 % svého stavu! 25.10.1916 byly zbytky divize vyvázány z bojů a vracely se do Ruska na doplnění a odpočinek.

Na konci listopadu 1916 vydalo srbské velení rozkaz, aby se přihlásili ti Češi, kteří chtějí přejít do rozmnožených čs.jednotek. Nyní na ruské půdě existovala již celá Č.-s.střelecká brigáda o 2 plucích a chystalo se vytvoření třetího. Tak srbské řady opustila většina čs.důstojníků. Z dokumentů se zdá, že to nebyl případ Jaroslava Motla a že ten u Srbů zůstal.

1.srbská divize se v zápolí zotavovala z bojů, byla vytvářena 2.divize a tak i celý srbský armádní sbor. Jaroslav Motl ze svého 2.pluku zřejmě neodešel. Bohužel, události revolučního roku 1917 neblaze působily i na jihoslovanské vojáky. Bolševismus i rozpory jednotlivých národností sboru ovlivňovali život sboru. Nakonec se však situace uklidnila a od srbské vlády přišel pokyn k odjezdu částí sboru z Ruska.

V polovině října 1917 se transporty vydaly na cestu. 2.divize a polovina 1.divize jeli přes Archangelsk na severu Ruska, Anglii, Francii, Itálii a Řecko do Soluně, kam dorazili v lednu 1918. Zbytek 1.divize jel přes Sibiř a po moři Suezským průplavem taktéž do Soluně, kam přijel v dubnu 1918. Záložní prapor sboru jel opět severní cestou, ale uvázl v Murmaňsku.

Část Čechů – 11 důstojníků - se ze srbského vojska uvolnila v rámci prvního transportu, když byli po příjezdu do Francie odveleni do Cognaku, centra formování čs.jednotek. Jiná část Čechů opustila srbskou armádu až v Soluni.

Podle dokumentů opustil Jaroslav Motl Rusko buď 1.9.1917 nebo 2.5.1918. Do Francie dorazil 2.7.1918. Podle zachovaných fotografií z Anglie byl s největší pravděpodobností mezi výše uvedenými 11 důstojníky.

Oficiálně ze srbské armády přešel k čs.legiím ve Francii dne 6.7.1918. Byla mu pravděpodobně uznána hodnost podporučíka. Obdržel osobní číslo 4572. Sloužil u 22.čs.střeleckého pluku. Tento pluk, společně s 21.čs.střeleckým plukem, tvořil Čs.brigádu. Většinu roku 1918 strávili čs.dobrovolníci výcvikem. Také důstojníci, bez ohledu na předchozí bojové zkušenosti, byli posíláni do nejrůznějších kurzů a škol francouzské armády. Zda se takového kurzu zúčastnil i Jaroslav Motl nevíme.

Ve dnech 26.8.-18.9.1918 pobýval Jaroslav Motl v nemocnici ve Vichy, ovšem nemá záznam v kolonce „ranění“.

20.9.1918 odjíždí 22.pluk na frontu. Do bojové akce se pluk dostal později. 18.10.1918 zastavují Němci francouzský postup, 21.10.1918 podnikají protiútok. Tehdy přišla chvíle pro 22. pluk a obranu městečka Vouziers a přechodů přes řeku Aisnu. Konečný úspěšný útok na Němce se zdařil 28.10.1918, právě v den, kdy byla v Praze proklamována Československá republika. O tom se čs.legionáři dozvěděli později, daleko spíše je v dané době zajímalo datum 10.11.1918 – kapitulace Německa. Přestože na západní frontě netrvaly boje pluku dlouho, vyžádali si životy 7 důstojníků a 197 vojáků.

Po skončení války byl pluk ve městě Monthureux sur Saone. Je možné, že zde Jaroslav Motl zažil 9.12.1918 návštěvu T.G.Masaryka. do ČSR se pluk dostal na dvě etapy v prosinci 1918 a v lednu 1919. Již 12.2.1919 ovšem 22.pluk odjíždí bojovat proti Polákům do Těšínska. Zda se těchto bojů zúčastnil i Jaroslav Motl nevíme. 1.4.1919 byl však povýšen na kapitána.

Služba v legiích se Jaroslavu Motlovi počítala do 1.9.1919. Ve stejný den 1.9.1919 nastoupil i svou službu u četnictva, kam byl předtím přidělen 15.8.1919. Jaroslav Motl „byl převzat do sboru četnických důstojníků správních“. 18.3.1921 je v jeho vojenských záznamech poznámka „počítán definitivně do pravomoci min.vnitra a postoupen jeho evidenční list“.

Byl dále vyznamenán 7.5.1921 revoluční medailí a i jinými vyznamenáními.


Autor: Bernard Panuš

(Texty z výstavy v Praze - o legionářích - četnících, policistech.)