Stejně jako v letech minulých, se náš klub rozhodl podpořit svou účastí rekonstrukci bojů na Slovensku. Kouzlem těchto rekonstrukcí je jejich umístění na autentických místech bitev, které se udály v letech 1914 a 1915. Těchto bojů se účastnili také příslušníci České družiny a to konkrétně druhé roty, kterou náš klub představuje.

Naše účast na tomto ročníku byla sice ochuzena o náš dobový tábor, ale o to více jsme si užili samotnou ukázku. Samotná cesta pro nás začala v časných ranních hodinách 19. dubna, kdy jsme se sešli s našimi (ne)přáteli z LIR8, kteří vzali velkoryse naší výpravu do svých vozů a pomohli nám se samotnou dopravou na místo. Našim cílem byla obec Výrava, která se nachází nedaleko Medzilaborců. Cesta ubíhala poměrně svižně a tak jsme dorazili v odpoledních hodinách toho krásného pátečního dne do obce Sukov ( okr. Medzilaborce). Právě na tomto místě probíhaly kruté boje na přelomu let 1914 a 1915 a v obci Sukov bylo též rakousko-uherské obvaziště. Válka byla krutá a vybírala si svou daň, což dokládá do dnešních dní hřbitov na konci této obce. Rakousko-uherský hřbitov, na kterém spočinuli ti, kteří neměli to „štěstí“, se tak vypíná na malém svahu za samotnou obcí. Jelikož se na tomto hřbitově nachází také ostatky příslušníků LIR 8, přátelé z pražského klubu měli jasný cíl. Uctít památku těchto vojáků a položit na jejich hrobě věnec. Po tomto pietním aktu jsme již mířili do Medzilaborců, kde jsme nakoupili nutné suroviny v místním obchodním domě. Za samotným obchodem se nachází pomník příslušníkům České družiny, kteří právě na těchto místech stanuli na půdě budoucího Československa v roce 1915. Na pomníku je také vzpomenuto na Josefa Víta (střelec 2. roty České družiny Josef Vít, první československý legionář, který padl na území budoucího Československa). U pomníku jsme tiše vzpomenuli jeho památku a vyrazili jsme dále, směrem do nedaleké Výravy.

Po příjezdu do obce jsme se ihned ubytovali v místní škole a začali rozmlouvat s přáteli z KVH Beskydy, i jiných vojensko-historických uskupení. Večer se pak nesl v duchu přátelském, plánováním ukázky Karpaty 1914/1915. V ranních hodinách byl vyhlášen budíček, který nám odtroubil Ben – trubač LIR10, takže nám nezbylo nic jiného než obléci své historické uniformy a dát se do práce. Posnídali jsme, zkontrolovali jsme svou výstroj a vyrazili na bojiště, kde už probíhaly přípravy bojiště a doprovodných programů pro diváky. Jelikož mi připadla čestná funkce velitele vojsk všech Ruských jednotek, podrobně jsem po celé dopoledne probíral plány samotné rekonstrukce s dalšími veliteli a organizátory. Kopec, na kterém se samotná bitva konala, se tak brzy začal zaplňovat diváky, kteří využili slunného dne a rozhodli se strávit sobotní odpoledne v duchu doby dávno minulé. Ve čtrnáct hodin přišla chvíle nás – rekonstruktérů – ukázat divákům to, na co přijeli. Bitva tedy začala dle scénáře rozvědkou České družiny, kterou vykonali naši členové. Po jejich návratu jsme již zformovali první Ruský útok. Bohužel však náš útok byl odražen ještě před drátěnými překážkami a bylo nutné se stáhnout do výchozích pozic. V tu chvíli přišel čas pro Ruský kanon M1902 Putilov ráže 76.2 mm, který na ukázku přivezli kolegové z Polska. Po dělostřeleckém útoku jsme provedli druhý útok, který byl ovšem opět odražen a na bojišti zůstalo mnoho raněných. Naše strana tedy vyslala parlamentáře, kteří dohodli s protistranou dočasné příměří, abychom mohli ošetřit své raněné. Jejich transport proběhl úspěšně a po chvílích příměří opět spustila ruská baterie bušit do nepřátelských pozic. Nadešel čas našeho třetího útoku, který se vydařil, a dobili jsme první nepřátelské linie. Snaha nepřátelských dělostřeleckých zbraní dostat ruské vojáky ze zákopu byla značná, nicméně se nám podařili pozice udržet. Načež odpověděla opět naše dělostřelectvo, aby podpořilo útok na druhou linii, kterou jsme po krátkém čase také dobyli. Následoval nástup rakousko-uherských vojsk a postupné vytlačování našich částí na výchozí pozice. Tím skončila rekonstrukce bojů u obce Výrava, která proběhla podle historických záznamů.

Po bitvě jsme ještě chvíli pobyli v obci Výrava a v podvečer jsme opět vyrazili do naší domoviny. Cesta proběhla v pořádku a v ranních hodinách jsme se dostali šťastně do svých domovů.

Tímto bych chtěl poděkovat přátelům z LIR8 za jejich pomoc s naší dopravou, kolegům z KVH Beskydy za uspořádání hezké rekonstrukce a všem ostatním vojákům v poli za jejich příjemnou společnost.

 Fotografie z akce najdete zde:

http://www.kvhbeskydy.sk/index.php/fotogaleria/akcie/?album=5&gallery=364

http://jalec.rajce.idnes.cz/Vyrava2013/

Video z akce:

http://tv.sme.sk/v/26817/carski-vojaci-sa-vratili-po-takmer-sto-rokoch.html

http://www.youtube.com/watch?v=gsUFdzassK0&feature=share

Text: Jiří Charfreitag