V den našeho největšího státního svátku by nikdo z našeho klubu nechtěl sedět doma. V neděli 28.října jsme se sešli v Hradci Králové na nábřeží u Sokolovny, upravili výstroj a pěkně spořádaně jsme vyrazili na Masarykovo náměstí kde měly za okamžik začít tradiční oslavy státního svátku. Seřadili jsme se pěkně po pravé ruce tatíčka Masaryka a dávali pozor abychom správně převáděli cviky se zbraní tam, kde je máme předvádět.

Klub přátel pplk. Karla Vašátky a ČsOL jednota Plzeň se pravidelně zúčastňuje oslav vzniku svobodného Československa v Plzni. Každý rok se snaží přiblížit se více široké veřejnosti a poukázat tak na pozadí vzniku republiky. Tentokrát náš den začal ráno, kdy jsme se v dobových uniformách, zúčastňovali  programů pořádaných městem a odpovídali tam na četné dotazy veřejnosti, co že to máme za uniformy a kdo tyto uniformy nosil.

Píše se měsíc březen roku 2012 a my sedíme na výroční schůzi našeho klubu v novohradecké sokolovně, když se poprvé od našeho bratra předsedy dozvídáme, že se našemu klubu dostalo nabídky od Permského kraje (konkrétně Permského vlastivědného muzea) na cestu do dalekého slovanského Ruska. Jednalo se o cestu na jižní Ural do goroda Kungur na rekonstrukci pochodu 5. čs. stř. pluku, který absolvoval při osvobozování tohoto krásného města od bolševiků. Okamžitě se na výzvu přihlásilo několik bratří, kteří se rozhodli nést nadšeně tento úkol, o to větší radost byla po té, co jsme se v průběhu roku dozvěděli, že Ministerstvo obrany ČR a ČsOL na podzim v Kunguru odhaluje pomník padlým Čechoslovákům z okolí Kunguru a že je možnost pochod provést při této příležitosti a připojit se následně k delegaci. Začátkem září jsme se dozvěděli konečný termín 4. – 11. října 2012 a plni elánu jsme se pustili do příprav.

Na odhalení pomníku padlým první světové války a následnou miniaturizovanou bojovou ukázku jsme byli pozvání s velkým předstihem, navíc v chystané bojové ukázce jsme to byli pouze my, kdo měl představovat terče rakouským ostrostřelcům. Celá akce se nesla ve žluto-černém duchu, což dokazoval velikánský žluto-černý prapor uprostřed celého areálu.

Dne 20. září 2012 v 17:00 hodin byla slavnostně zahájena v Galerii moderního umění v Hradci Králové výstava "FRANTIŠEK KUPKA - OTTO GUTFREUND / UMĚNÍ VE SLUŽBÁCH NÁRODA (1914-1918)".

Úvodní slovo k výstavě přednesla Mgr. Ilona Krbcová z VHÚ Praha a ředitel galerie moderního umění v Hradci Králové PhDr. Tomáš Rybička V hudebním programu zazpíval Jan Sklenář, člen uměleckého souboru Klicperova divadla v Hradci Králové, na akordeon ho doprovodil Radek Škeřík. Čestnou stráž v uniformách 21. střeleckého pluku čs. legií ve Francii drželi 4 členové našeho klubu v čele s předsedou Jiřím Charfreitagem. Mezi čestnými hosty nechyběla ani mecenáška umění paní Heda Mládková a plk. Knížek s plk. Burianem z VHÚ Praha.

Po naší minulé účasti na Dni s V3S v Lešanech všichni věděli, že příště musíme přijet zase a v hojnějším počtu.  A jelikož „příště“ znamenal Tankový den, neváhali jsme ani minutu. Dokonce jsme od muzea dostali vypůjčený horský kanón Putilov ráže 76,2 mm, který byl skvělým doplňkem našeho dobového tábora.

Návštěvnost našeho dobového tábora a výstavky, která se snažila obsáhnout všechny fronty a legie, byla větší, než jsme čekali, takže výklad museli podávat i ti členové našeho klubu, kteří toho obyčejně moc nenamluví. Den rychle uběhl a nás čekala dlouhá cesta domů. Samozřejmě jsme ale nejdřív doprovodili pana předsedu a pomohli vynosit rozložený dobový tábor do jeho bytu.

Jezdit na Mladějov je stejné jako chodit každý pátek do stejné restaurace na řízek. Pořád je stejně dobrý, občas je trochu jiná obloha ale jinak přesně víme co čekat. A tak i letošní Mladějov byl osvědčenou kvalitou, pro kterou stojí za to si dojet.

Dorazili jsme v pátek odpoledne, vztyčili naše velkolepé stany, posadili se kolem našeho hnědého stolu, rozdělali hřejivý oheň a přemýšleli co s načatým vojensko-historickým večerem. Nakonec zvítězila žízeň a tak jsme se vydali pro nějaké občerstvení k nejbližšímu stánku. Po několikáté cestě jsme usoudili, že nejlepší bude se přemístit přímo ke zdroji a taky jsme tak učinili.

Když jsme si počátkem roku na výroční schůzi rozdělovali úkoly na nadcházející rekonstrukci bitvy u Zborova, na níž jsme se podíleli společně s ČsOL a ministerstvem obrany ČR, všem se nám druhý týden v červenci zdál velice vzdálený. Teď, s určitým časovým odstupem, kdy se zhojily rány na duši i na těle Vám mohu vyprávět jak to tenkrát bylo…

Před měsícem mě oslovil můj přítel Jaroslav E. z Miletína, že u nich bude poslední červencovou sobotu jarmark a že by ho chtěli oživit vojáky v historických uniformách a případně odbornou přednáškou. Jaroslav ještě oslovil několik dalších přátel, také členů klubů vojenské historie, aby bylo spektrum historických uniforem co nejširší. Přislíbil jsem tedy, že náš klub udělá přednášku s promítáním na téma „Čs.legionáři z Miletína a okolí“.

Dne 15. 7. 2012 se členi a příznivci Klubu přátel pplk. Karla Vašátka, 2. roty 1. Č.-S. střeleckého pluku sešli na již tradiční akci v obci Litohrady, aby si připomněli 130. výročí od narození legionáře pplk. Karla Vašátky u pamětní busty na jeho rodném domě. Proběhl krátký pietní akt, při kterém byl přečten úryvek z knihy F. Seidla a F. Syřiště: „Zborovský hrdina Karel Vašátko“ a po povelu „Pozor-k poctě zbraň“ byl položen věnec k pamětní desce.

Málokterá „military“ akce pro veřejnost má tak zvučné jméno jako právě Bahna, proto když se naskytla příležitost se jich zúčastnit, neváhali jsme ani minutu.

Na místě jsme se sešli v průběhu pátku, bratři, kteří dorazili již dopoledne dokonce už postavili stany, takže my, kteří jsme přijeli večer jsme přišli k hotovému. Ráno se každý vzbudil jak si ustlal, předseda vyskladnil vybrané předměty ze svého soukromého muzea na výstavku a již jsme vyhlíželi první návštěvníky. Těch bylo požehnaně.

Navzdory blížící se rekonstrukci bitvy u Zborova a s ní spojené přípravy, jsme si nemohli nechat ujít tradiční tankový den ve vojenském muzeu v Lešanech, kterého jsme se již mnohokrát účastnili jako diváci. Tentokrát jsme však přislíbili rozbít i svůj dobový tábor čs. legií na Rusi, a tak se také stalo. Po příjezdu jsme pomohli s vyložením o dost většího dobového tábora našich přátel z KVH Rota Nazdar a pak jsme se již pustili do stavby svého, který byl sice menší, ale náš.

Mezinárodní den dětí  je svátkem, který byl navrhnut v roce 1949 několika sdruženími a již v roce 1950 slavený v 50 zemích světa. Ne jinak tomu bylo v Československu a stále je v České Republice.         

Náš klub se Dne dětí účastnil na dni otevřených dveří v klatovských kasárnách, kde AČR pro děti uspořádala mnoho stánků a ukázek výcviku, výzbroje, výstroje a techniky. Děti si zde mohli např. vyzkoušet nepřímou masáž srdeční ve stánku voj. záchranářů, nebo odebírání otisků prstů ve stánku vojenské policie.

Náš první ročník tohoto military-festivalu v Rumunsku v oblasti Transylvánie nebyl moc početně obsazen, ale přesto jsme vyrazili vstříc do neznáma. Dálnice vedla z ČR až na hranice Rumunska kde dálnice bohužel nemají, proto nám cesta trvala o 6hodin déle. V půli cesty Rumunskem jsme potkali naše bratry z 43. p. pl Brno také v hojném počtu dvou lidí. V podvečer jsme dorazili do horské oblasti Fundata. Rumunské obyvatelstvo bylo již od příjezdu obzvlášť pohostinné.

Ve dnech 28. – 29. 4. 2012 proběhl druhý ročník výstavy vojenských předmětů v kulturním domě obce Chotěšov. Tentokrát byla výstava koncipovaná do pěti celků. Československé legie 1914-1920, Československo 1918-1938, Spojenci 1939-1945, Rakousko-uhersko 1914-1918 a Německo a spojenci Osy 1938-1945.

Neuplynul ani rok a bratři z Mladé Boleslavi připravili druhý ročník Memoriálu Jaroslava Šámala. Jakožto zkušený účastník tohoto klání jsem před výjezdem z Prahy zkontroloval stav tlaku v pneumatikách automobilu, nalodil svou drahou polovičku a v době začátku střeleb jsem svižným tempem míjel Černý most.

Již tradičně jsme se zúčastnili pietního aktu v Mladé Boleslavi při vzpomínce na umučené československé důstojníky při příležitosti 73. výročí začátku německé okupace. Trochu netradičně proběhl pietní akt v podvečer, což přineslo zajímavou atmosféru. Jako každý rok se shromáždění konalo u kasáren prezidenta T. G. Masaryka v Jičínské ulici. Průběh pietního aktu se příliš nelišil od výborných minulých ročníků, navíc však při čtení vybraných jmen umučených osob byly promítány jejich fotografie, což podtrhovalo atmosféru pietního aktu.

Dne 7. 3. 2012 tomu bylo 162 let od narození našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Při této příležitosti magistrát města Plzně tradičně pořádá pietní akt u pomníku prezidenta Osvoboditele, kterého se naši členové každoročně zúčastňují s praporem plzeňské jednoty Československé obce legionářské.

U mikrofonu se vystřídali lidé, jako ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, či primátor města Plzně Martin Baxa. Oba upozornili na hodnoty, které jako národ neseme v odkazu pana prezidenta a to, že bychom na ně neměli zapomínat. Snad na ně tedy nezapomeneme a budeme dle nich i konat.

Jakožto veterán několika boberských pochodů můžu říci, že tento byl zatím nejtěžší. Pátečním odhazováním sněhu (asi trénink na Zborov) počínaje, kvalitou sněhu pokračuje a povětrnostními podmínkami konče. O počtu a náročnosti jednotlivých zastávek ani nemluvě.

I když by tomu možná někdo nevěřil, náš klub udržuje přátelské vztahy i s několika kluby představující vojáky věrné „císařpánovi“. Jedním takovým klubem je i IR18 z Hradce Králové, není proto divu, že se každoročně účastníme jimi pořádané střelecké soutěže v Hrádku u Nechanic, samozřejmě vystrojeni a vyzbrojeni dle vojenských regulí první světové války.

Dne 20. prosince jsem vedl na obchodní akademii v Hradci Králové přednášku o československých legiích a rád bych se zde podělil o své dojmy z této akce.

Přednášce byla vyčleněna jedna vyučovací hodina, tedy čtyřicet pět minut – jeden by řekl, že čas dovolující představit legie leda z vlaku. Avšak ukázalo se, že by stačilo sotva dvacet minut.

V průběhu měsíců listopad a prosinec náš klub provedl dvě přednášky na Fakultě Filozofické ZČU. Jednalo se o přednášky připomínající československý zahraniční odboj za první světové války a okolnosti vzniku našeho státu.

První z nich byla v rámci předmětu dějiny střední Evropy a přednášející zde krátce poreferoval o bojích na Slovensku a o okolnostech vytyčení jižní hranice Slovenska. V referátu byl kladen důraz na geopolitické intervence této události.

Na pozvání bratrů z ČsOL jednota Mladá Boleslav jsem v sobotu ráno vyrazil směr Katusice a střelecký memoriál Jaroslava Šámala. Moje cesta skončila dříve než začala a tak po shlédnutí prázdné pneumatiky jsem zaklel a začal řešit defekt pneumatiky. A tak jsem se zpožděním tří hodin dorazil na předem určené místo. Nebylo tedy divu, že když jsem dorazil na střelnici, hlavní klání již bylo téměř zakončeno. Nelenil jsem tedy a rychlopalbou odstřílel stanovený počet nábojů.

Rok se s rokem sešel a přišel k nám sv. Martin. Bohužel to nebylo na bílém koni, ale u příležitosti ukončení první světové války. Dnes je tento den slaven po celém světě jako den válečných veteránů a jeho symbolem je vlčí mák. Vlčí mák je jedna z mála rostlin, která rostla na nehostinné rozbombardované půdě západní fronty.